... JAZYKOVÉ - Kocovina
Z celého toho hemžení a slavení na konci starého roku a na začátku roku nového mám nejraději novoroční jitro. Skutečně, a nedělám si legraci. Na Nový rok, 1. ledna tak okolo osmé hodiny ranní pravidelně s rodinou vycházíme na novoroční procházku ulicemi Olomouce. Ten den ráno je to město dokonale spící.
Olomouc spí na Nový rok v osm tak, jak nespí nikdy jindy ani mezi druhou a třetí v noci. A ty výjevy - zdupaný sníh, barevné cucky z petard a dělobuchů, papírky, obaly, rozbité láhve, sem tam zapomenutá bota nebo dokonce odhozená bunda, kterou bude až po poledni někdo hledat, a naprostá liduprázdnost, kamkoli se podíváte. Městem vládne spánek a - kocovina.
Tím jsme se dostali k tématu dnešního jazykovědného okénka - budeme se zabývat vybranou terminologií z oblasti opilectví a alkoholismu. Téma je to vděčné a taky bezbřehé - málokterá oblast lidské činnosti disponuje takovým rejstříkem frazeologismů, metafor a přirovnání jako právě opilectví. Padlo tady slovo kocovina, to je myslím pro dnešní den klíčové, ale je to škoda, protože se říká: Jak na Nový rok, tak po celý rok. Slovo kocovina je velice zajímavé. Jeho souvislost s kočkami, která zaznívá někde v hloubce tohoto slova, je prokazatelná. Termínem kocovina se v minulosti označovalo bouřlivé a bláznivé pijatiky provázené takovým nesourodým a nelibozvučným rámusem, jaký provází pověstná popelnicová setkání koček, vřeštících a mňoukajících. Posunutí významu ve směru k dnešnímu významu kocoviny jako "nepříjemného fyzického stavu, který je výsledkem přehnané konzumace alkoholu" nastalo až později, a to pravděpodobně po německém vzoru. V němčině 19. století fungovala jako jazyková hříčka záměna slov katar ve významu "zánět, nepříjemný tělesný stav" a katter "kocour". Místo "nepřijde, má zase katar" se říkalo, přeloženo doslova, "má kocoura", což znělo ohleduplněji a zároveň to upomínalo na nějakou noční toulačku spojenou s různými společenskými zážitky, a to je pro kočky a kocoury přímo typické. Ekvivalent této německé slovní hříčky v češtině je právě naše kocovina.
A když jsme u těch následků silvestrovské noci, promluvme ještě krátce o tom, co kocovinu způsobilo: "Přišel už ve slušné opici," říká se o někom, kdo přišel opilý. Vztah mezi slovy opilý a opice ve významu "opilost" není tak jednoduchý a přímočarý, jak by se mohlo zdát. Slovní obraty s odkazem na opici jako člověku nejpodobnější zvíře se totiž v souvislosti s požíváním alkoholu vyskytují i v řadě germánských a románských jazyků a dokonce i v arabštině, kde se jméno tohoto zvířete vůbec hláskově nepodobá slovesu, které označuje stav, kdy je někdo "pod vlivem alkoholu". Souvislost mezi rčením mít opici a neutrální formulací být opilý se někdy hledá ve zmíněné arabštině, kde se výraz pro opici silně podobá výrazu "šťastný", a toho využívá také arabská frazeologie. Pod vlivem alkoholu se často cítí šťastný i člověk jinak zcela nešťastný. A jeho štěstí se v tu chvíli někdy projevuje tak, že je po stránce chování a projevů od opic téměř k nerozeznání, a teď prosím o odpuštění všechny ty ušlechtilé šimpanzy, makaky a gibony ze zoologické zahrady. Opilci se chovají všude stejně - v Arábii, ve Španělsku, ve Francii, v Německu i u nás. Na Silvestra i jindy. .
Pořad Okolo češtiny vysílá Český rozhlas Olomouc na frekvencích 88,7 , 92,8 , 101,6 a 106,8 FM vždy v pondělí .
Premiéra v 9:30 - repríza v 15:30.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka