... JAZYKOVÉ - Něco o zájmenech
Nic není v jazyce jenom tak. I když žádný z přirozených jazyků nikdo nevymyslel a nevykalkuloval, jsou vystavěny vždy pozoruhodně ekonomicky. Tak, aby v nich všechno mělo nějaké využití a nic nepřišlo nazmar. Tato vlastnost jazyka se potvrzuje i v jednom zajímavém jevu z oblasti užívání zájmen - vezměme si tyto dvě věty: Jeho jsem tam nepotkal a Toho jsem tam nepotkal.
Navzájem se tyto dva výroky liší jen v jednom bodě - první věta začínala zájmenem osobním, jeho, kdežto věta druhá měla na prvním místě zájmeno ukazovací, toho. A mohli bychom najít ještě pěknou řádku jiných případů, kde si konkuruje zájmeno osobní a ukazovací - srovnejme např. S ním se už nebavím - S tím se už nebavím, On přišel zase o pět minut později - Ten přišel zase o pět minut později.
Jako znalci, jako rodilí mluvčí češtiny můžeme určitě mezi oběma řadami vět, totiž mezi větami s osobními zájmeny a větami se zájmeny ukazovacími, pozorovat nějaké významové odlišnosti. Budou to rozdíly dost jemné, ale přesto - alespoň doufám - patrné. S ním se už nebavím -S tím se už nebavím. Zatímco věta první, ve které je osobní zájmeno, vyznívá celkem neutrálně, věta druhá, uvozená zájmenem ukazovacím, je jaksi ostřejší. Jde tomu dotyčnému, se kterým se nebavím, jaksi více na tělo, ukazovací zájmeno sem vnáší odstín expresivity.
Je otázka, proč tomu tak je. A hned můžeme nabídnout dvě odpovědi, které se navzájem doplňují: za prvé je snad každému z nás od dětství známo, že ukazovat na někoho není moc slušné. Ve větě S tím se už nebavím se právě na někoho ukazuje, a to i přesto, že ten někdo by byl dostatečně uveden už tím, že by se řeklo S ním se už nebavím. Zájmeno ním už na konkrétní osobu odkazuje, a pokud je nahrazeno zájmenem ukazovacím, toto odkazování je vlastně tuplované, a tudíž společensky poněkud vyhrocené. Odpověď druhá je snad pro pochopení tohoto jevu ještě důležitější. Řeknu-li S tím se už nebavím, vytvářím ve vnímateli této věty dočasný pocit, že za zájmenem tím bude následovat ještě nějaké pojmenování oné osoby - např. S tím darebákem se už nebavím, S tím bambulou se už nebavím. Právě toto očekávání, byť nenaplněné, přispívá významně k celkově expresivnímu vyznění vět typu S tím se už nebavím. Ukazuje se zde i jedna podivuhodná vlastnost jazyka - totiž schopnost sdělovat něco tak, že to není vyřčeno. Že se vytvoří podmínky pro to, aby si příjemce sdělení podle kontextu a podle libosti něco sám dosadil.
Pořad Okolo češtiny vysílá Český rozhlas Olomouc na frekvencích 88,7 , 92,8 , 101,6 a 106,8 FM vždy v pondělí .
Premiéra v 9:30 - repríza v 15:30.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka