... JAZYKOVÉ - Nezbeda, rošťák, darebák a grázl

17. červenec 2006

Dnes se budeme zabývat těmi mírnějšími výrazy pro pojmenování člověka, který rozhodně neseká dobrotu. Troufám si říct, že tu v krátkosti postihneme etymologii termínů pro různá stádia ve vývoji někoho, kdo roste pro kriminál, řečeno lidově.

S určitou licencí je totiž snad možno odhadnout, že takový člověk by už někdy v mateřské školce měl být nezbedou, na prvním stupni základní školy by už byl hodnocen jako rošťák nebo uličník, na druhém stupni jako darebák, a pokud by se nepolepšil, mohl by být v době dosažení plnoletosti skutečným grázlem. Jde nám ale hlavně o tu etymologii.

Slovo nezbeda je utvořeno k přídavnému jménu nezbedný, které existovalo už ve staré češtině a předpokládá se, že velmi podobné slovo užívali i staří Slované. I když se dříve uvažovalo o souvislosti s podobně znějícím slovem nezvedený, dnes se etymologové přiklánějí spíš k hypotéze, že slova nezbedný a tedy i nezbeda nějak souvisejí s německým a germánským binden, což znamená "vázat". Nezbedný člověk byl tedy takový člověk, kterého nelze nijak spoutat společenskými konvencemi, který je prostě nezvladatelný. Časem došlo k oslabení významu slov nezbedný a nezbeda a obě dvě slova dnes říkají zhruba totéž jako slovo uličník - nezbeda se prozatím omezuje jen na drobné výstřelky a rozhodně nepáchá nějakou trestnou činnost.

Pokud jde o rošťáka, tak ten souvisí skutečně se slovem roští - rošťák byl původně lupič, který se skrýval v roští, v nízkém křoví, aby přepadával a okrádal pocestné. Slovo rošťák bylo vytvořeno po vzoru německého Strauchdieb, Strauchräuber; obojí znamená totéž co "lupič". I v případě rošťáka došlo k oslabení původního významu - rošťák je dneska spíš nevychovaný kluk než nějaký zločinec.

Naproti tomu u darebáka a ještě více u grázla už cítíme, že je důvod obávat se jejich nezákonného jednání. Cesta ke slovu darebák vede od významu slova darmo, nadarmo - darebák byl vlastně někdo, kdo svému okolí vůbec neprospíval, spíš naopak. Byl to člověk na nic, člověk společensky bezcenný. Od slova darmo vede cesta k přídavnému jménu daremný, které bylo zkomoleno na darebný a odsud je už jen malý krůček k darebákovi. Darebák má ostatně i minimálně dva blízké příbuzné - jsou to darmošlap a darmožrout.

A poslední nelichotivé označení, které tu dnes probereme, bude grázl. U jeho zrodu stojí "Grázl" s velkým G, totiž Jan Jiří Grasel, psáno německy jako "Grasel". Grasel byl loupežnický vůdce, postrach jižní Moravy, který se stal hrdinou hned několika literárních děl - zmiňuje se o něm i Egon Erwin Kisch ve svém Pražském pitavalu.

Pořad Okolo češtiny vysílá Český rozhlas Olomouc na frekvencích 88,7 , 92,8 a 106,8 FM vždy v pondělí .

Premiéra v 9:30 - repríza ve 14:30.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka