... JAZYKOVÉ - OVŠEM
Při několika různých příležitostech jsme se v pořadu Okolo češtiny dotkli faktu, že jazyk, užívaný v každodenní komunikaci, není nic nehybného, mrtvého. Že uvnitř něj neustále působí různé síly, někdy i protikladné, které ve všech jeho rovinách vyvolávají změny - týká se to hláskosloví, tvarosloví, skladby stejně jako slovní zásoby. Soustředíme se dnes na slůvko ovšem, které patří do skupiny živých, velmi často užívaných, snad i atraktivních výrazů, které se člověku jaksi hezky říkají a píší. S touto užívaností a atraktivitou slova ovšem pak souvisejí některé jeho významové změny, významové posuny, někdy ne zcela vhodné.
První význam slůvka ovšem je "souhlas", "přitakání něčemu", a to obvykle následuje po otázce řazené k tzv. otázkám zjišťovacím: Vzal sis s sebou občanku? - Ovšem. Na rozdíl od odpovědi slovem ano naznačuje přitakání slovem ovšem zvýšenou míru jistoty, samozřejmosti toho, čemu se přitakává, a také se tím nezřídka naznačuje, že máme i jistý osobní zájem na tom, co potvrzujeme - "ve vlastním zájmu, ze svého přesvědčení občanský průkaz doma nenechávám".
Druhý význam mívá slovo ovšem ve větách typu Taková limuzína může ovšem stát i hodně přes milion korun. Tady slouží výraz ovšem k vyjádření zřejmosti, evidentnosti obsahu věty, "to se rozumí, že takové auto je dost drahá věc". Předpokládá se zde vlastně, že posluchač nebo čtenář textu s autorem plně souhlasí a že má o konkrétní věci tytéž znalosti jako on.
A teď přicházíme k projevům vývojové dynamiky jazyka - zatímco v obou zmíněných významech funguje výraz ovšem jako částice, v následující větě se stal spojkou: Celkem se mu v práci dařilo, ovšem protektorát a válka znamenaly konec . Závěr tedy je, že výraz ovšem se hodí jen tam, kde skutečně jde o nějakou samozřejmost.
Pořad Okolo češtiny vysílá Český rozhlas Olomouc na frekvencích 88,7 , 92,8 a 106,8 FM vždy v pondělí .
Premiéra v 9:30 - repríza ve 14:30.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
