... JAZYKOVÉ - Stávající

3. červenec 2006

Do slov se vejde všechno. Kromě toho, že obsáhnou všechny živé i neživé součásti tohoto světa a pojmenují téměř všechny lidské myšlenky a pocity, mohou však slova sloužit i jako schovávačka pro lidskou pohodlnost, neurčitost nebo bezradnost, jak ukazuje celá řada významově vyprázdněných a snad ještě o to častěji užívaných slov.

Dobrým příkladem na takové "přemnožené" až "plevelné" slovo je přídavné jméno stávající. Např.: Chcete vylepšit stávající nebo navrhnout nový web? Nebo: Stávající křižovatka bude výhledově nahrazena kruhovým objezdem. A nebo: Jakou nejjednodušší formou si mohu změnit svůj stávající tarif za některý z nových tarifů? Srovnáním různě starých údajů o frekvenci slova stávající se ukazuje, že užívanost tohoto slova v poslední době citelně stoupá ruku v ruce s tím, jak se vyprazdňuje jeho význam. Původní význam slova stávající lze zhruba vystihnout jako "nynější", "dosavadní" nebo "platný", ale v příkladech, které lze vyhledat v Českém národním korpusu, figuruje výraz stávající i s významy jako "původní", "tehdejší" a také "budoucí", "plánovaný". Příklad: Stávající nástupní ostrůvky ustoupily nové smyčce nebo Navrhovaná konstrukce bude posuzována podle stávající normy platné od 1.1. příštího roku.

Právě ta skutečnost, že se do výrazu stávající vejde skutečně ledacos, způsobila, že se o místu tohoto slova ve spisovné češtině dlouho vedou spory. Jejich odraz lze vysledovat i v dostupných slovnících češtiny - Příruční slovník jazyka českého, jehož poslední díly vyšly v 50. letech minulého století, hodnotí slovo stávající jako součást "papírového", tedy žurnalistického a odborného vyjadřování. Podobně se na slovo stávající dívá Slovník spisovné češtiny, který je hodnotí jako nevhodné, i když často užívané v publicistice. Nejnovější vydání Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí výraz stávající už bez hodnotících poznámek, ale zařazuje jej též do publicistického vyjadřování.

Neutrální vztah ke slovu stávající ve zmíněném slovníku však nijak neumenšuje námitky, které se mezi odborníky v oboru jazykové kultury proti tomuto slovu stále objevují. Výraz stávající je významově málo určitý a málo jednoznačný a mnohdy spíše znesnadňuje porozumění textu - už jen tím, že stávající může být jak něco, co pořád ještě existuje, tak něco, co už bylo nahrazeno něčím jiným a je to tedy minulostí. Proto bychom se výrazu stávající měli vyhnout zejména tam, kde je na jednoznačnost interpretace textu kladen zvláštní důraz - totiž v textech právních, např. v kupních smlouvách a v různých dohodách, ale také v textech administrativních a odborných. Vyhneme se tak případným problémům.

Pořad Okolo češtiny vysílá Český rozhlas Olomouc na frekvencích 88,7 , 92,8 a 106,8 FM vždy v pondělí .

Premiéra v 9:30 - repríza ve 14:30.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.