Jižní Čechy jsou z rozhledny Krátošice jako na dlani

14. červenec 2014
Česko – země neznámá

Čermákův vrch nad obcí Krátošice na Táborsku rozhodně nepatří mezi velehory. Pahorek s nadmořskou výškou532 metrůje přesto odedávna známý svým rozsáhlým výhledem.

Rozhledna na Čermákově vrchu u Krátošic byla otevřena 5. května 2001. Stavba slouží jako telekomunikační věž s dvěma vyhlídkovými plošinami. Krytá prosklená plošina je ve výšce17 metrůa zpravidla je zamčená. Otevřená plošina se nachází o tři metry výše a je celoročně přístupná.

Na věž vede kovové točité schodiště po směru hodinových ručiček, s devadesáti schody. Celá stavba je zajímavou směsicí kovu, dřeva a skla, postavenou podle návrhu projektanta Pavla Konopy z Českých Budějovic.

Čermákově vrchu místní také říkají „Na Šibenici“. V minulosti bylo místo hojně využívané zeměměřiči. Ke své práci si zde stavěli dočasné triangulační věže. Vedení obce proto koncem 20. století začalo přemýšlet o tom, jak využít lokalitu Čermákova vrchu coby turistický cíl.

Po několika jednáních se rozhodlo na místě postavit dřevěnou rozhlednu. Tato stavba se ale ukázala pro obec finančně náročnou a tak Krátošice požádaly společnost Radiomobil o spolupráci. Nakonec na Čermákově vrchu vznikla telekomunikační železná věž s rozhlednovým ochozem, sloužícím turistům. Její výstavba stála necelé tři miliony korun. Na vše upozorňuje pamětní deska, instalovaná pod rozhlednou.

90 schodů na rozhlednu Krátošice

Výhled z rozhledny je kruhový a spatřit je možné část Šumavy s vrcholy jako jsou Boubín, Libín, Kleť v Blanském lese atd. Zahlédnout je možné i směrem na východ část Českomoravské vrchoviny, rozhlednu, hrad Choustník s rozhlednou nebo Svidník nad Obrataní. Severní obzor rámuje pás Středočeské pahorkatiny.

Nejbližší železniční zastávka se nachází v Doubí u Tábora (železniční trať 220 Praha - České Budějovice) odkud se lze vydat po okresních silnicích přes obec Košice do Krátošic. Cesta je dlouhá cca 6 kilometrů. Autem je možné zajet do obce, kde lze i zaparkovat. Odtud je to k rozhledně zhruba 200 metrů po modré značené turistické stezce.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1527.3982686967709!2d14.78490872464197!3d49.324782110261054!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDE5JzMyLjUiTiAxNMKwNDcnMDMuMyJF!5e1!3m2!1scs!2s!4v1404922019774" width="610" height="360" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Filip Černý
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.