Kdysi sloužil staré lanovce. Dnes je z kovového sloupu na Černé hoře rozhledna
Rozhledna na Černé hoře v Krkonoších vznikla ze sloupu původní lanovky. Ta od roku 1928 vozila turisty z Janských Lázní. Dosloužila v roce 1980 a zbyl z ní předposlední sloup, který po čase zakoupili současní majitelé. Po drobných stavebních úpravách ho 1. ledna 1998 otevřeli jako novou rozhlednu.
První visutá lanová dráha v Československé republice, která vedla z Janských Lázní na Černou horu, byla se svou délkou 3 174 metrů a převýšením 644 metrů jednou z nejdelších ve střední Evropě. Provoz zahájila v říjnu 1928. Už v 60. letech bylo ale jasné, že nápor turistů nezvládá, a tak se začalo uvažovat o stavbě nové lanovky.
Z původní lanovky zbyl sloup č. 8, ke kterému se dostanete nejlépe opět lanovkou, dnes ovšem už moderní, kabinkovou. Vyjedete pod vrchol, který se tyčí do výšky 1 299 metrů nad mořem, a k rozhledně je to necelých 100 metrů směrem k lyžařskému centru Anděl.
Do schodů i v lyžařských botech
Rozhledna měří celkem 25,7 metru, od pokladny vystoupáte 106 schodů upravených i pro zimní provoz, takže nevadí ani lyžařská obuv, a ocitnete se na vyhlídkové plošině 21 metrů nad zemí. Samotný vrchol Černé hory je ale ještě o kousek dál a o čtyři metry výš. Nádherným rozhledům na Krkonoše to ale nebrání.
Na vyhlídkové plošině rozhledny jsou rozmístěny dalekohledy a pochopitelně i panely s popiskami jednotlivých panoramat. Možná vám budou některá připadat povědomá. Na vrcholu rozhledny je totiž umístěna panoramatická kamera, která každé ráno na programu ČT informuje o počasí a povětrnostních podmínkách.
Za dobrého počasí přehlédnete z Černé hory celé Krkonoše. Dalekohledem rozeznáte postavy na Sněžce, uvidíte Růžovou horu, Rýchory, Královecký Špičák, polské stolové hory Bor a Hejšovina, Orlické hory, Kralický Sněžník, Jeseníky, ale i Bezděz, Trosky, Kozákov, Ralsko, Ještěd, k jihu pak Zvičinu, Kumburk, v dálce i přehradu Rozkoš a rovinaté Polabí s Kunětickou horou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Členové budoucí české opozice dorazili na Slovensko. Reagují tak na předchozí Okamurovu návštěvu
-
Politickou stranu hodnotím podle jejího předsedy, ne programu. Rajchl je úspěšný politik, říká Zeman
-
Z Prahy do Berlína po zemi za méně než 4 hodiny? Od neděle pojedou vlaky po nové ‚rychlodráze‘
-
Nejhorší česká režisérka má nový film Deník shopaholičky. Stříhá v něm páté přes deváté








