Když nemůže hrát, cvičí hlavou. Pianistka Marie Šumníková je Talentem Olomouckého kraje

Miluje romantiky, a tak má i v rutinních etudách ráda romantické prvky.

Už ve dvou si brnkala na klavír, a když ve čtyřech letech vyhrála první klavírní soutěže, bylo jasné, že se rodí neobyčejný talent.

Denně cvičí 4 hodiny a stále jí to baví. Cíl - stát se nejlepší klavírní virtuózkou - ale může zkazit takzvané přehrátí.

„Asi jsem si nedala pozor, zacvičila jsem si a ruka potom samozřejmě trpí,“ vysvětluje Marie Šumníková.

Někdy proto volí náhradní metodu.

„Když není možnost cvičení, tak si před sebe vezmu noty a cvičím jakoby hlavou,“ dodává talentovaná dívka.

Kariéra koncertního pianisty nejsou ale jen černé a bílé klávesy. Ovládat musí bezvadně také angličtinu a nezbytný je manažer.

Marie Šumníková|foto: rodinný archiv

„Bylo by dobré, kdybych ho měla,“ směje se.

I když tuto obchodní stránku zatím konzervatoristka Maruška bere na lehkou váhu, tatínek Petr - operní dirigent - ví, že bez manažera to nepůjde.

O svou dceru má permanentní strach. Maruška má ale tu výhodu, že neví, co je tréma. Miluje publikum.

„Když hraje v hodině, odvede nějaký výkon, pak přijde publikum nebo porota a ona odvede lepší výkon, protože ji to nakopává,“ popisuje Petr Šumník.

Marie Šumníková tak bude možná za několik let sklízet úspěchy na světových pódiích.

„Ale jestli to tak bude, nevíme. Jsou to nervy,“ uzavírá tatínek nadějné pianistky.