Když z ropy a ropuchy vznikne rampouch

6. únor 2017

Už jsme probrali destruktivní účinky mrazu, jak je odráží frazeologismus mrzne, až praští a dále slovní spojení třeskutý mráz. Nyní se podíváme na to, jak čeština reflektuje některé příjemnější a možná i hezké průvodní jevy mrazu.

Určitý půvab mají například rampouchy, samozřejmě jen pokud zrovna svému pozorovateli nepadají na hlavu. Rampouch je slovo už na první pohled divné – podvědomě cítíme, že si to slovo prostě nemůžeme spojit s nějakým jiným, nemůžeme najít nějakou souvislost, jako to jde například u slova ledovka nebo sněhulák.

Čtěte také

Slovo rampouch je pouze české – i slovenština tomu ledovému útvaru říká jinak, a sice: cencúľ. Ve staré češtině se slovo rampouch vyskytuje jen ve variantě ropúch. Změna původního ropúch do podoby rampouch zřejmě nějak souvisí s němčinou a s německou stavební terminologií. Z němčiny totiž pochází také dost nejasný odborný termín prampouch ve významu „oblouk, klenutí“, tady je nápadné to počáteční p.

Co mají rampouch, ropa i ropucha společného

Slovo rampouch ve významu „ledový útvar“ zřejmě nějak souvisí se slovy ropucha a ropa – jak staročeské slovo ropúch, tak novočeská slova ropa a ropucha mají v základu jistý slovanský kořen, který označoval „něco, co kape“.

Mráz maluje

U rampouchu je to jasné. A slovo ropa označuje dnes tekutinu nepříliš vábného vzhledu, což je i spoj do minulosti – slovo ropa totiž původně znamenalo „hnis“, něco, co pomalu vytéká a co má spíš hustší konsistenci.

Od významu „vlhkost“, „kapání“ pak velmi snadno dojdeme i k tomu obojživelníkovi, k ropuše, která navíc, jak známo, vylučuje jedovatý sekret.

Ale abychom neskončili u ropuch, podívejme se ještě na jeden celkem pěkný projev mrazu, na jinovatku – toto slovo kupodivu nesouvisí s přídavným jménem jiný, jak se by se mohlo zdát. Je také trochu záhadné a etymologové slovo jinovatka a jeho starší podobu jíní spojují s tímtéž indoevropským kořenem, který je v německém a anglickém slově ice „led“.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.