Ke zřícenině Pořešína na jihu Čech se nejde do kopce, ale schází do údolí
Hrádek Pořešín je zajímavou raritou v jihočeské hradní architektuře 14. století. Jednak je architektonicky řešen nikoli jako české, ale jako moravské či rakouské hrady té doby. A kromě toho se k němu nejde do kopce, nýbrž z kopce.
Na rozdíl od jiných hradů, které se pyšnily mohutnou obytnou věží obklopenou palácovými stavbami, je klíčovým bodem obranných prvků Pořešína obalová zeď – tedy plášťová hradba, příznačná zejména pro hrady mimo jižní Čechy.
Vstup do vnitřní části hradu chránily kromě dvou předhradí ještě tři široké příčné příkopy, které umožňovaly vstup pouze ze severozápadu hlavní věžovou branou, jejíž zbytky jsou dosud viditelné. Přístupová cesta pokračovala ještě čtyřmi branami, umístěnými v plášťových hradbách jednotlivých předhradí. Zachovala se však pouze jediná, a to v druhém předhradí. Na protější straně ostrohu se proti hlavní bráně vypínají zbytky jediné obytné budovy, dvoupatrového paláce, který byl příčnou zdí rozdělen na dvě části.
Z paláce stojí dnes pouze severovýchodní část obrácená do nádvoří a boční zdi. Celá venkovní zeď i s plášťovou hradbou je zbořena. Také z ostatních křídel paláce zbyly jen trosky. Ze zasypaného přízemí je patrné, že pokoje v patrech byly přístupné z hradního nádvoří po dřevěné pavlači a tvořily bezesporu hlavní obytné místnosti hradu. Tuto skutečnost dokazují i zbytky krbu na jihovýchodní boční stěně paláce.
Hrad založil pravděpodobně Bavor III. ze Strakonic na přelomu 13. a 14. století. Již kolem roku 1315 ho postoupil bratrům Vernéřovi, Rackovi a Přibíkovi z Vitějovic, kteří byli předky pánů z Pořešína. Smrtí Markvarta z Pořešína počátkem 15. století vymřela přímá linie pořešínských vladyků a v majetek se uvázal jejich příbuzný Hroch z Maršovic.
Kolem roku 1434 prodali jeho potomkové hrad Oldřichovi II. z Rožmberka. Oldřich se obával, aby se hradu během husitských válek nezmocnili kališníci, a proto jej poručil pobořit. Od těch dob stojí na Pořešíně na místě původního hradu už jen jeho trosky.
Cesta na zříceninu hradu Pořešín je snadná. Autem se dá dojet do vísky stejného jména, odkud to je na hrad kolem 10 minut. Nejbližší vlakovou stanicí je kaplické nádraží, vzdálené necelé 4 kilometry, odkud vede k hradu zeleně značená trasa. Údolím řeky vede pak modře značená cesta. Zřícenina je přístupná celoročně, v turistické sezóně je v ní otevřeno i malé hradní muzeum.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
