Kladno po Poldovce: Dokument o proměnách města, které sto let žilo výrobou oceli
Do areálu hutí v Kladně mířily kdysi den co den tisíce lidí z celého okolí. Poldovka a její ocel byly slavné po celém světě. Co zbylo po železárnách v novém miléniu? Jak se proměnila společnost, jejíž rytmus udával těžký průmysl po celé 20. století?
Výroba oceli se v Kladně propsala do života několika generací. Zůstaly po ní jen prázdné nebo rozpadající se haly a vzpomínky lidí, kteří tu prožili celý život. „Tady bývala restaurace Národní dům neboli Nároďák. Tady to žilo,“ ukazuje na dům v setmělé ulici nedaleko bývalé Poldovky Zdeněk Pospíšil, který v Poldovce pracoval dvacet let a pak napsal knihu o kladenských hospodách. Městem po skončení směny ve 14 nebo 22 hodin proudily tisíce lidí a hospod tu bylo nepočítaně. Teď je v noci město tiché.
Na Poldovce pracovali třeba manželé Perglovi, kteří se o historii i současnost kladenských oceláren zajímají i v důchodu. Vyzdvihují především období 1. poloviny 20. století, kdy se věhlas kladenské oceli šířil po celém světě. Další pamětníci zmiňují to, jak silně mají ocelárnu dosud vepsanou do své identity. „Mí přátelé jsou doteď z velké většiny Poldováci,“ říká Alena Kubátová.
Dramaturgie: Martina Pouchlá
Zvuk: Antonín Kánský
Poldovku zprivatizoval stát zkraje 90. let minulého století. Do rukou ji dostal Vladimír Stehlík, který ale neměl dost peněz na její rozvoj, modernizaci a provoz. Začalo propouštění a dlouhá agónie, která se táhla až do začátku nového milénia. Rozparcelovaný areál nedaleko centra Kladna teď vlastní desítky a desítky drobných majitelů a místní jen tiše závidí Ostravě, která dokázala industriální dědictví proměnit v turistický fenomén.
Zánik hutí v Kladně znamenal pro místní ztrátu nejen materiální, ale i psychickou. Ředitel kladenské vědecké knihovny a spoluzakladatel spolku Halda Roman Hájek říká, že konec těžkého průmyslu v Kladně zanechal šrám na duši i sebevědomí místních. A znejistěl jejich přístup k životu v zásadní porevoluční době.
Jak se Kladeňáci vyrovnali s koncem těžkého průmyslu, který sto let ovládal celé město? Co dělají teď? A co bude s chátrajícím obřím areálem Poldovky dál? Audiodokument, který zachycuje příběh města, jeho paměti i proměny, si poslechněte v úvodu článku nebo v aplikaci mujRozhlas.
Autorka děkuje za inspiraci i podněty Lídě Vondrákové a Lukáši Sapíkovi.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
