Koh-i-noor

15. září 2020

Nápis Koh-i-noor, který vídáme na kancelářských potřebách, pastelkách, či jiných školních potřebách, je známý také trochu jinak.

Tuto slovně vyjádřenou značku, v jejíž psané podobě se vedle sebe vyskytují dvě o, nacházíme už více než jedno století na tužkách, pastelkách a dalších psacích potřebách. Navzdory znění názvu Koh-i-noor jde o výrobky české – stejnojmenná firma sídlí i dnes v Českých Budějovicích. Ten podivně znějící název nás však přivede někam hodně daleko: jednak do viktoriánské Anglie, jednak do Indie.

Koh-i-noor nebo také Koh-i-núr je totiž původně název asi nejslavnějšího diamantu na světě. Koh-i-noor je diamant o hmotnosti něco přes 21 gramů, který byl nalezen, samozřejmě nevybroušený, údajně už před čtyřmi tisíci lety v naplaveninách řeky Godávarí ve východní Indii. Vlastnili jej pak četní indičtí panovníci. Když roku 1849 dobyli Britové indický Paňdžáb, získali i ten diamant Koh-i-noor. A od té doby je Koh-i-noor součástí britských korunovačních klenotů. Dnes je konkrétně zasazen v koruně anglické Královny matky a uložen je v londýnském Toweru.

Název diamantu Koh-i-noor je samozřejmě orientálního původu, např. v perštině zní Kúh-e núr a znamená „Hora světla“. Váže se k němu pověst, že by se jím nikdy neměl zdobit mužský panovník, protože nosí smůlu. Tedy ten diamant. Také z toho důvodu jej v korunách a korunkách měly v nové době jen anglické královny – od veleznámé Viktorie vládnoucí v 19. století, až po Královnu matku, která zemřela v roce 2002.

Dodejme ještě, že ochrannou známku Koh-i-noor si českobudějovický výrobce tužek nechal zaregistrovat v roce 1894. To byla doba, kdy Anglie a spolu s ní i Koh-i-noor v koruně královny Viktorie zažívaly období své největší slávy.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.