Kostel sv. Kateřiny v Uhelné
Uhelná je dnes jednou z větších vsí, kterou projíždíte, vydáte–li se po hlavní silnici z Lipové – Lázní do Javorníka. Patří k ní také několik osad, ale my vás v naší čtvrteční rozhlasové pohlednici pozveme do samotného centra obce.
To nenajdeme při hlavní silnici, ale při někdejší páteřní cestě samotné obce, která se táhne od prvních svahů Rychlebských hor, kde zamíří do Nových Vilémovic až do roviny Slezské Hané, kde pak pokračuje přes osadu Dolní Fořt do Bernartic. Obec její lokátor nechal vystavět podél Lánského potoka, který provází silnici procházející obcí.
První zmínka o Uhelné pochází zřejmě z roku 1248 a nachází se v zakládací listině Vlčic, kde je uveden lokátor Pribista, o němž máme zprávy v souvislosti se založením Uhelné. Samotná obec je pak pod jménem Sorykesdorf zmíněna v roce 1290 v tzv. Liber fundationis - tedy soupisu vsí a majetků, z nichž vratislavští biskupové pobírali desátek.
My se vydáme na prohlídku stavby, která je dnes bohužel poněkud skryta v ostatní zástavbě centra Uhelné. Je jí kostel sv. Kateřiny.
V nejstarších dobách Uhelné bychom zde kostel hledali marně. Uhelná patřila od nejstarších dob do vlčické farnosti a to až do roku 1582, kdy byla fara ve Vlčicích zrušena. Poté docházeli místní lidé na bohoslužby až do vzdálených Skorošic.
Proběhla třicetiletá válka a po jejím skončení se opět začalo myslet i na duchovní věci, pro člověka tak důležité, a tak v roce 1678 byla ve Vlčicích opět obnovena farnost a Uhelná se stala součástí zdejšího farního obvodu.
Jenže doba se postupně měnila, a tak obyvatelé obce začali toužit po vlastním chrámu. Nejprve byla ve druhé polovině 18. století vybudována na návsi menší kaple sv. Floriána. Náhoda tomu chtěla, že v lednu roku 1792 odkázala ve své závěti na stavbu kostela v Uhelné nemalou částku 3 050 zlatých bezdětná manželka někdejšího ranhojiče z Javorníka Kateřina Freundová. V rodině to nebyl tak neobvyklý čin, její manžel stejným způsobem založil nadaci na stavbu kostela v Nových Vilémovicích, který však bohužel dnes už nestojí.
Dobrotivá paní Kateřina se však nespokojila jen s věnováním této částky, ale darovala také 6 000 zlatých na obživu chudých farníků. Úroky z věnovaných peněz nakonec částku věnovanou rodačkou z Uhelné obci ještě navýšily, a tak z této částky měla být postavěna ještě škola a fara.
A skutečně, obyvatelé Uhelné se pustili do práce a už v roce 1801 byla hotova stavba poměrně velkého jednolodního kostela s pravoúhlým kněžištěm a sakristií. Průčelí kostela vrcholí centricky umístěnou hranolovitou věží ukončenou cibulovitou helmicí s makovicí krytou plechem. Hlavní vstup je zaklenut stlačeným obloukem. Nad ním je v omítce letopočet 1803, jako datum úplného dokončení stavby.
Více vám prozradíme ve čtvrtek 31. října v rozhlasové pohlednici Od Pradědu na Hanou.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
