Kov není jen těžkopádný, má další rozměr, tvrdí výtvarnice Christine Habermann von Hoch
Pochází ze slavné kovářské rodiny, tatínek Alfréd stál u zrodu mezinárodních setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Christine do jeho dílny běhala už jako malá holka. „Nechával mi ale vždycky volnou ruku. Vedl mě k vnímání umění a k řemeslu jako takovému,“ vzpomíná.
Kov nakonec stejně zvítězil. „Nejvíce ho vnitřně cítím, umím se díky němu nejlépe vyjádřit,“ vysvětluje známá umělkyně, která prožila řadu let v Německu, pobývala v Rakousku, Itálii nebo Japonsku.
„Kov nejvíce vnitřně cítím, umím se díky němu nejlépe vyjádřit.“
Christine Habermann von Hoch
Doma je v současné době v Příboře, kde má kovárnu a ateliér. Její práce můžete vidět na tamním náměstí. V Hranicích vytvořila sérii objektů inspirovaných židovskou tematikou, v Opavě zase Srdce studenstva. Je autorkou Ceny Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury. Aktuálně tvoří pomník pro město Odry a připravuje výstavu na hrad Sovinec.
„Celé je to dlouhý proces - od návrhu přes výtvarné vyjádření, vytvoření modelu, prototypu až po finální dílo. Ale je to krásná práce,“ vyznává se Christine Habermann von Hoch, která se snaží o svůj vlastní, nezaměnitelný a rozpoznatelný rukopis.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
