Kralice na Hané slaví dvě velká výročí
Dvě významná výročí slaví v těchto dnech Kralice na Hané. Letos uběhlo již 710 let od první zmínky o Kralicích jako o městečku a v příštím roce oslaví městys 790 let od první zmínky o obci jako takové. Za staletí se zde podařilo shromáždit množství památek, které stojí za to vidět.
První zmínka o Kralicích na Hané skutečně pochází již z roku 1225. Podle historiků je však osídlení zdejší oblasti mnohem starší, jen pro to chybějí přesvědčivé důkazy. V roce 1304 se Kralice v listinách již nazývají městečkem.
Toto právo podpořil Jan Lucemburský v roce 1316, když Kralicícm potvrdil městská práva a dal privilegium vaření piva, provozování trhu a také mílové právo, které umožňovalo zdejším řemeslům nerušený rozvoj. S panováním krále Jana Lucemburského souvisí také první zmínka o zdejší faře. V roce 1326 totiž udělil patronát nad kralickou farností klášteru cisterciaček AULA s. MARIAE na Starém Brně.
Až do počátku 16. století bylo město v majetku zeměpána. Ten jej sice, zejména v dobách vlády Jiřího z Poděbrad občas zastavoval šlechtickým majitelům, z korunního jmění však město nikdy nebylo vyjmuto. Však také název Kralice prý souvisí s tímto vlastnictvím města přímo králem.
V roce 1503 se však majitelem Kralic stává významný rod pánů z Pernštejna. Po nich se majitelé střídali až do roku 1725, kdy majiteli Kralic se stali Seilernové. Rod pak držel městečko až do zániku patrimoniální správy.
Nejvýznamnější, a patrně nejstarší co se jádra týče, památkou obce je zdejší zámek. Jeho pozdně barokní podoba, kterou získal po mnoha přestavbách je již moderními úpravami smyta. Původně zde však stávala tvrz, o níž máme zprávy až do roku 1719, kdy vyhořela při velkém požáru města. Dnešní zámek byl postaven koncem 18. století.
Před zámkem stojí pomník padlým v I. a II. světové válce. Kromě jmen vojáků a padlých vlastenců na jeho levém boku najdeme také reliéf tváře Jiřího Fréborta, místního rodáka, který byl v revolučním roce 1848 zvolen poslancem zemského sněmu v Brně. Jeho osoba byla předobrazem známého Frýborta v románu Filosofská historie Aloise Jiráska.
Další pozoruhodnou stavbou náměstí je kostel Nanebevzetí Panny Marie. O zdejší farnosti jsou zprávy již ve 14. století. Kostel zde tedy stával od počátků městečka. V sedmdesátých letech 16. století v něm působili nekatoličtí duchovní. Podle dokumentů byla v roce 1578 postavena u chrámu renesanční kostelní věž, která přežila i následné přestavby a je základem současné věže. Ani kostelu se nevyhýbaly požáry. Například v roce 1589 zcela vyhořel a to i s farou. Současná podoba chrámu je z roku 1873 kdy proběhla rozsáhlá přestavba, při níž ze starého kostela zůstaly jen pilíře, presbytář a věž.
Pozoruhodná je i historie kralické školy. První zmínka o ní je již z roku 1632. Vzhledem k existenci farnosti se dá předpokládat, že vyučování zde probíhalo ještě dříve. Dne 5. května roku 1743 byla vysvěcena nová budova nové školy, ve které byl umístěn také farní chudobinec. Již tehdy byly před budovou postaveny barokní sochy sv. Anny, sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského a sv. Judy Tadeáše, které stojí před školou dodnes. Současná budova je však mladší. Stavba byla zahájena v roce 1910 poté, co byla původní budova zcela zchátralá.
Pozoruhodností Kralic je množství soch, křížů a dalších drobných památek. Kromě již zmíněných soch před školou najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého na náměstí a sochy sv. Petra a Pavla a Michaela a Rafaela. Pozoruhodná je také Boží muka Nad Hliníkem, která jsou podle dobové legendy důmyslným větráním údajných podzemních chodeb. Nedaleko od ní se na hřbitově tyčí pozoruhodná šestiboká kaple sv. Kříže z roku 1823.
Kromě samotných Kralic stojí za to navštívit i integrované obce. Ještě starší než Kralice jsou Vítonice. Dnes už s Kralicemi zcela srostly. Pozoruhodná je zdejší kaple sv. Víta a před ní monumentální kříž z 19. století.
Další osada je od Kralic přece jen vzdálenější. Vznikla jako činžovní kolonie na panských pozemcích v 18. století a do poloviny 20. století nesla jméno Sailerov. Dnes se honosí názvem Kraličky a jedná se o malou ulicovou hanáckou dědinu s kaplí sv. Jana Nepomuckého uprostřed návesní ulice.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
