Křížová cesta u Mladějovic

Nejstarší strom v olomouckém kraji, kostel, starší než dějiny okolních měst a k tomu tajemná křížová cesta na kopečku nad obcí, odkud je překrásný výhled do kraje. To vše nabízí Mladějovice na Olomoucku. Jen člověk musí zdejší památky chtít vidět.

Mladějovice jsou nevelkou vesnicí, kterou prochází silnice spojující dvě větší města Olomoucka – Šternberk a Uničov. Díky své poloze na mírném návrší je ves viditelná do daleka – i díky mohutné věži zdejší kostela sv. Máří Magdalény.

Ten je asi nejviditelnější památkou vesnice. Hranolovitá věž sice vypadá starobyle, počátky chrámu však sahají ještě do dob románských. První zmínka o kostele v Mladějovicích totiž pochází z roku 1131. Z jeho podoby se nám však nezachovalo téměř nic. Současná podoba chrámu pochází z doby velké přestavby v letech v letech 1791 - 1792. Pozdně barokní podoba chrámu byla ještě upravena při další rekonstrukci v polovině 19. století. Již zmíněná věž je ale starší než samotný kostel. Byla patrně při výstavbě zahrnuta do areálu chrámu a její počátky se dají směřovat do období stavby prvního kamenného kostela v obci.

Hned vedle kostela se ve stínu skrývá další pozoruhodný unikát obce. Tím je strom, který sice nevypadá, ale pravděpodobně patří k nejstarším v olomouckém kraji. Lípa velkolistá červenavá má podle posledních měření obvod kmene přes devět metrů a výšku koruny kolem 20 metrů. Skutečné stáří stromu není známo. Podle dobové německé pohlednice by strom měl být starý tisíc let, ale odborníci spíše odhadují maximální věk stromu na dobu kolem 700 let. Místní pověst o ní říká, že ve stínu její koruny odpočíval roku 1430 Prokop Holý, když procházel krajem se svým vojskem

Pozoruhodná je dutina, kterou zub času ve kmeni lípy za léta vyhlodal. Zápis z místní kroniky popisuje, že se do ní vlezlo v roce 1922 třináct žáků místní školy i s učitelem. V roce 1940 byla v dutině vysazena malá lípa, jejíž konec však předznamenal večírek ruských strážných, kteří tudy vedli zajatce v roce 1945.

Příští týden se můžete těšit na ↓

Památný kříž na Švédských šancích v kalendáři Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2026|foto:Český rozhlas Olomouc

Od kostela stojí za to se vydat na návrší nad obcí, kde je hřbitov a také vodojem. V jejich sousedství se totiž při staré úvozové cestě vedoucí právě k chrámu vypíná soubor sněhobíle natřených kapliček s obrazy křížové cesty. Po rekonstrukci jsou kaple včetně centrálního kříže uprostřed a dominantní kaple na vrcholu kopce ve velmi dobrém stavu. Jejich historie je však záhadou. Doposud nikdo neví, kdo a z jakého důvodu kaple postavil. O jejich údržbu se po léta starali představitelé nejvýznamnějších selských rodů obce. Pozoruhodné je, že kaple patřila ke gruntu a po odsunu zdejších německých starousedlíků mnohdy nez diskuzí přejali starost o kaple i noví osadníci.

Vrchol, na kterém se křížová cesta nachází, patří k ojedinělým návrším vypínajícím se do výšky cca 270 metrů nad okolní rovinu Hornomoravského úvalu. I díky tomu je odsud nádherný výhled. Kromě hradby Nízkého Jeseníku na sever od obce je zde k vidění hned několik panoramat měst Olomoucka. Kromě nejbližšího Šternberka tak lze zahlédnout i věže Uničova, Litovle a obce v okolí. Vidět je rozsáhlý pás lesa Litovelského Pomoraví a nechybí ani výhled na vzdálené panorama Olomouce s dominantní siluetou chrámu na Svatém Kopečku.