Krokoměr mi při dirigování naměří i 14 kilometrů, směje se Lucia Bérešová

Lucia Bérešová ve studiu s Ditou Vojnarovou
Lucia Bérešová ve studiu s Ditou Vojnarovou
0:00
/
0:00

Dirigování je profese náročná fyzicky i psychicky. Potvrzuje to Slovenka žijící v Barceloně Lucia Bérešová, která říká, že si práci a všechny sboristy nosí domů. „Někdy se mnou spí i 250 lidí.“

Většinou se věnuje amatérům, často pracuje se seniory. Říká jim chlapci a děvčata, což je vždycky pobaví. „Mají hodně energie, velký zápal, spoustu lásky na rozdávání. Chtějí zpívat a mají na to dost času. Jsou to úžasní lidé,“ vysvětluje jedna z nejvýraznějších dirigentek své generace. Dokonce má sboristku, které je 93 let.

Lucia Bérešová pochází z vesnice Šuňava ležící pod Tatrami. Právě tady ve svých 14 letech s kamarádkou založila první sbor. „Jmenuje se Efata a funguje dodnes,“ těší ji.

Po absolvování prešovské univerzity si splnila sen a odjela studovat do Polska – do Bydhošti a Krakova. Následovaly kurzy ve Stockholmu. Aktuálně pracuje s 10 sbory a jedním orchestrem. Většina z nich je v Barceloně, kde Lucia už řadu let spokojeně žije, a jeho okolí, Revoice International Vocal Ensemble je sbor mezinárodní.