Krokoměr mi při dirigování naměří i 14 kilometrů, směje se Lucia Bérešová
Dirigování je profese náročná fyzicky i psychicky. Potvrzuje to Slovenka žijící v Barceloně Lucia Bérešová, která říká, že si práci a všechny sboristy nosí domů. „Někdy se mnou spí i 250 lidí.“
Většinou se věnuje amatérům, často pracuje se seniory. Říká jim chlapci a děvčata, což je vždycky pobaví. „Mají hodně energie, velký zápal, spoustu lásky na rozdávání. Chtějí zpívat a mají na to dost času. Jsou to úžasní lidé,“ vysvětluje jedna z nejvýraznějších dirigentek své generace. Dokonce má sboristku, které je 93 let.
Lucia Bérešová pochází z vesnice Šuňava ležící pod Tatrami. Právě tady ve svých 14 letech s kamarádkou založila první sbor. „Jmenuje se Efata a funguje dodnes,“ těší ji.
Po absolvování prešovské univerzity si splnila sen a odjela studovat do Polska – do Bydhošti a Krakova. Následovaly kurzy ve Stockholmu. Aktuálně pracuje s 10 sbory a jedním orchestrem. Většina z nich je v Barceloně, kde Lucia už řadu let spokojeně žije, a jeho okolí, Revoice International Vocal Ensemble je sbor mezinárodní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
