Kyselá ryba, opička, nebo pes? Internetový zavináč má ve světě mnoho významů
V našem životě, který bývá někdy doslova prošpikovaný elektronickými médii, hraje už dvě desetiletí jistou roli grafický znak zvaný „zavináč“. Používá se, jak známo, v e-mailových adresách a je to věc tak častá a samozřejmá, až je nenápadná. Pokud se člověk o tyhle věci vyloženě nezajímá, není odborníkem v oblasti médií a jejich historii, zpravidla ani netuší, odkud vlastně ten „zavináč“ pochází.
Zavináč, tedy takové zvláštní, stylizované písmenko a obkroužené neuzavřeným obloučkem, je původně grafická zkratka pro anglickou předložku at, která má význam „u“, „při“ nebo „na“. Má-li tedy někdo adresu např. josef.novak@seznam.cz, znamená to původně, že josef.novak má svoji mailovou schránku „u“, „při“ nebo „na“ internetové doméně seznam.cz.
V různých jazycích se pro zavináč vžilo různé označení
Označení zavináč, které se pro tuto typicky internetovou značku vžilo nejpozději v r. 1997, tedy přesně před dvaceti lety, je dobrou ilustrací české a také slovenské jazykové hravosti – podobnost se zámotkem z kyselé ryby a nakládané zeleniny je zjevná. V polštině se naproti tomu zavináči říká małpa nebo małpka, což souvisí s názvem opice malpy – tedy: polské małpa by se dalo přeložit prostě jako „opička“.
Motivem k takovému pojmenování je představa stočeného, chápavého ocasu některých druhů opic. Podobné představy využívají i německá označení „zavináče“, které znějí jednak Klammeraffe, doslova „přítulná opička“, nebo Affenschwanz „opičí ocas“.
V ruštině je „zavináč“ nazýván známým slovem sobáka, tedy „pes“, asi zase pod vlivem představy nějakého ocasu, kterým psi vrtí. Dále např. v maďarštině je to kukac, což znamená „červ“ nebo „larva“. A v angličtině má náš „zavináč“ hned několik protějšků, z nichž nejčastější je asi salamander, tedy „mlok“, opět na základě asociace něčeho „elastického“ či stočeného.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.