Léky na bolest, léky na uklidnění nebo prášky na spaní. Co dělat, abychom na nich nebyli závislí?

Prášky na spaní = závislost? 

Hypnotika, sedativa, ale na druhou stranu taky antihistaminika, antidepresiva - lékové skupiny, k nimž lze sáhnout. Pokud se ovšem neuchytí jiná „prospánková opatření“.  

Obecně je známo, že hlavně léky na silné bolesti ze skupiny opioidů, opiátů, ale také třeba uklidňující benzodiazepiny či uspávací hypnotika je velmi nutno zvažovat, i mezi nimi nesmírně pečlivě vybírat a užívají-li se, pak i bedlivě sledovat období podávání a dávky. „Někdy může jít o lékovou závislost, ale pozor i na toleranci, tedy zvyknutí si na určitou dávku a potřebu stále vyšších dávek," shoduje se adiktoložka a praktická lékařka Jana Bolková s neurologem Petrem Polidarem.

Co všechno je na krabičce  

Kromě (velkého, tučného) daného jednoho konkrétního komerčního názvu je proto vždy užitečné soustředit se u popisku léků i na účinnou látku (malé počáteční písmeno) a dále lékovou skupinu.

Příčina, režim, mléko, kozlík ...a pak až prášky  

Špatné spaní může způsobovat bolest, ale i stres, rozličné rušivé vlivy a podobně.

„Mléko s medem nemusí být pouhou pověrou. Mléko může podporovat tvorbu tolik potřebného hormonu melatoninu,“ vysvětluje MUDr. Polidar.

V reklamách, letácích lékáren se pak převážně setkáme s potravními doplňky na bázi kozlíku, chmele, meduňky či třezalky. Mohou stát pár korun i pár stovek.

„Pravé“ léky, medikace na předpis by tedy měly být až na konci nabídky spánkové medicíny.

Poslechněte si kompletní rozhovor s lékaři Janou Bolkovou a Petrem Polidarem, kteří byli hosty pořadu Apatyka.