Letohrádek královny Anny je ukázkou patrně slohově nejčistší renesanční stavby italského stylu v Čechách

Pojmenován je po Ferdinandově choti, Anně Jagellonské. Jejich manželství bylo šťastné a sama Anna byla v českých zemích velice oblíbená. Ani jeden se však dokončení stavby nedožil.

Na výzdobě pracovali italští kameníci a italskou inspiraci prozrazuje i úprava přilehlé části zahrady – giardinetta se souměrnou kompozicí záhonů. Před letohrádkem stojí také Zpívající fontána. Podle návrhu dvorního malíře Francesca Terzia ji ze zvonoviny a bronzu odlil Tomáš Jaroš, mimo jiné autor největšího zvonu katedrály sv. Víta – Zikmunda. Kapky vody při dopadu vydávají zvuky podobné zvonění.

Letohrádek byl původně určen pro dvorskou zábavu a zpříjemnění pobytu v zahradě. Později jej dostala k využívání armáda. Dnes slouží především pro výstavy a další kulturní akce.