Lidové vápenky - místo těžké práce i společenských setkávání
V oblasti Javoříčského krasu na Bouzovské vrchovině byla hojnost vápence důvodem k jeho zpracovávání už od raného středověku. Zpočátku sbírali místní obyvatelé kámen po polích a v lese, později se těžil v lomech v panských lesích. Dobýval se pomocí klínů, kladiv a sochorů, později i pomocí střelného prachu. V lesích okolo vesnic se dodnes nacházejí malé i větší lomy.
Nejstarší vápenky vznikaly v lesích poblíž lomů. Na Bouzovsku a Konicku se u Hvozdu v Dolech zachovala středověká malá vápenka kruhového tvaru. Vápenka pod hradem Špraňek pochází z doby jeho výstavby z doby 13. – 14. století. Mezi Kadeřínem a Vojtěchovem jsou ve svahu zahloubené pece – jámy obdélníkového tvaru, kvůli tepelné izolaci umístěné pod povrchem. V 19. a na počátku 20. století se přesouvaly vápenné pece do blízkosti selských stavení, někdy byly umístěny přímo v humně. Selské vápenky byly malé čtvercové nebo obdélníkové, postavené z kamene a často zahloubené.
Dobývání vápence byla práce těžká, poté se musel kámen převést k peci. Při pálení se na sezonu spotřebovalo 150 – 240 m3 dřeva. Na samotné pálení si sedláci najímali odborníky, tzv. palače, kteří uměli v peci přesně rozmístit vápenec. Zpravidla byli u výpalu dva. Vápno se pak vyrábělo 8 – 12 hodin, po rozednění se nechala pec do večera vychladnout a potom se vybírala. Obtížné bylo i vyjmutí ještě horkých a prašných kusů vápna. To se pak se na vozech rozváželo do blízkého okolí i do továren u Moravské Třebové a Svitav, kde se používalo k bělení plátna. Bylo také oblíbené pro vysokou jakost u barvířů, koželuhů a k bělení domů. Další den již probíhala nová vsázka. Při pálení vápna se scházeli lidé, často se tu pila kořalka, a domlouvaly se různé akce, kupříkladu průběh lidových průvodů a tradic.
Za fůru utržili vápeníci až 12 zlatých, po odečtení nákladů byl čistý zisk 8 zlatých. Při návratu se často zastavovali v hospodách a nejednou se stalo, že v kartách prohráli vůz i s koňmi a domů pak přišli jen s bičem a dluhy. Ukázku selské pece bychom našli v humně v Blážově. Lidové vápenictví zaniklo začátkem 20. století kvůli konkurenci kruhových a šachtových pecí. Tehdy nastoupila tovární výroba vápna. Pozůstatky této průmyslové pece najdeme kupř. u Kovářova.
Poslouchejte náš cyklus Němí svědci historie v pondělí 19. května.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
