Malá Úpa je nejvýše položenou obcí u nás. V jejím katastru leží Sněžka
Je sice Malá, ale zato nejvyšší. Řeč je o krkonošské Malé Úpě, ve které nejsou ulice, ale louky. A na nich jsou rozeseté chalupy a boudy. Horní Malá Úpa, která je částí Malé Úpy, je nejvýše položená obec u nás.
Obecní úřad v Horní Malé Úpě se nachází v nadmořské výšce 1 050 metrů nad mořem. Nejde ale o nejvyšší bod obce. Tím je totiž Sněžka, která katastrálně patří právě do Malé Úpy - pro změnu nejrozlehlejší obce v okrese Trutnov. Obce proslulé pašeráckými stezkami, dřevaři, saněmi rohačkami a lyžováním.
Malá Úpa leží na samé hranici s Polskem, mnoho lidí si ji také spojuje s Pomezními boudami, kde je dnes v bývalé celnici nejvýše položený obecní úřad. Na osídlení kraje s hlubokými lesy a množstvím dřeva se ale nepodílelo okolní české obyvatelstvo.
Právě těžit dřevo sem v době rozvoje stříbrných dolů přišli dřevaři z Alp. První obydlí tam sice postavili už kolem roku 1550, ale až nástup dřevorubců z Tyrolska, Korutan a Štýrska v roce 1566 odstartoval kácení stromů, po kterém se začaly objevovat louky a pastviny. Roku 1748 byla do katastru připsána obec Malá Úpa, neboli Kleinaupa.
Vedle těžby dřeva se tu brzy začalo dařit ještě jednomu řemeslu, a sice pašování. V dřevěných krosnách na zádech nosili pašeráci z Čech do Polska sýry a máslo a z Polska k nám zase tabák a petrolej. Jedné z pašeráckých stezek se proto říkalo Tabaczova. Pašeráci zdolávali obtížné a nepřístupné cesty, někdy až se stokilovými krosnami. Museli se dokonale orientovat v terénu Krkonoš, proto lidé často pašeráky využívali i jako průvodce a místní znalce.
Nejvýše položený obecní úřad a kdysi i kostel
Malá Úpa se může pochlubit hned několika „nej“. Najdete tu nejvýše položené Infocentrum a galerii, sportovní halu, do nedávna tu byla i nejvýše položená škola a ve své době i kostel.
Nenajdete tu ulice, v nejrozlehlejší obci v okrese se lidé orientují podle místních názvů. Pomezní boudy, údolí Černé vody, Rennerovy boudy, Spáleného mlýnu a dalších.
Malebný kostel sv. Petra a Pavla se nachází v historickém centru obce a o jeho stavbu se zasloužil samotný budoucí císař Josef II. Ten totiž v roce 1779 s generálem Laudonem obec navštívil, a když si místní vysvětlovali poněkud laxní pobožnost tím, že na bohoslužby musí docházet do vzdáleného kostela v Maršově, nechal Josef II. zdejším horalům postavit kostel.
K Malé Úpě neodmyslitelně patří i velké dřevěné saně zvané rohačky. Dříve sloužily ke svážení dřeva a sena a později také k docela slušnému výdělku hoteliérů. Ti na nich vozili bohatou klientelu, a tak první zábavy a nakonec i závody na sebe nenechaly dlouho čekat. Tradiční závody na rohačkách se už více než 200 let jezdí v sousedních polských Kowarech, ale tradici pomalu začínají obnovovat také v Malé Úpě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Váhání Spolu mě mrzí, ale chápu ho, říká středočeská hejtmanka o povolebním vyjednávání
-
Světluška rozzářila pražskou Chuchli. Na pomoc zrakově postiženým se vybralo přes 3,5 milionu
-
Zdaňme víc neřesti, radí ministr Vlček. ‚Řešme spíš výdaje bobtnajícího státu,‘ oponuje Skopeček
-
Advokát: Špatně placená jsou všechna povolání v justici od úředníků po soudce. A neřeší se to dlouho