Máme se bát chemických postřiků proti pleveli ve městě? Problém teď řeší například v Olomouci

„Já jsem opravdu ten den zuřila. Je to sprosté, nezodpovědné,“ rozčiluje se majitelka dvou psů Jana Procházková. V místech, kam je chodí venčit, technické služby postříkaly chodníky látkou proti pleveli.

Zjistila, že jde o méně nebezpečnou variantu, i tak si na internetu našla varování: „Tři hodiny po postřiku je to pro tato zvířata nebezpečné. Sami ti pracovníci mi to řekli, ať tam se psem tři hodiny nechodím. Tak jsem se jich ptala, kde to mají napsané, chodí sem spousta pejskařů,“ dodává.

Ředitel technických služeb Miroslav Petřík ale pochybení odmítá. Látka je schválená, používá se po celé republice a není potřeba žádné tabule: „Žádné další zkoušky nebo varování. Tento přípravek je zcela bezpečný pro živočichy, i pro ty domácí.“

K obezřetnosti ale vyzývá veterinář František Špruček: „I když se pesticidy klasifikují jako středně nebezpečné, záleží na dávce. Tu mohou do sebe dostat jak vdechnutím, povrchem těla, tak při sežrání. Pokud se objeví klinické příznaky jako zvýšené slinění nebo křeče, tak zde už můžeme mít podezření.“

Autoritou v tomto sporu je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Podle ředitele odboru přípravků na ochranu rostlin Pavla Mináře v případě ploch využívaných veřejností je vhodné ošetřené plochy po určitou dobu označit nebo jiným způsobem zamezit vstupu osob na ně.

Právní předpis nestanoví přesně, jak by takové označení mělo vypadat. Nicméně zákon o rostlinolékařské péči říká, že profesionální uživatel přijme opatření vedoucí ke snížení rizika z hlediska zdraví lidí, pokud se jedná o oblasti využívané širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel.

Pokud je tedy podle Mináře pravděpodobné, že obyvatelé a jejich psi mohou s postřikem přijít do styku, je na místě je na to upozornit.