Městský palác Templ v Mladé Boleslavi byl sídlem hejtmana. Dnes nabízí unikátní historické expozice
Městský palác Templ ve středočeské Mladé Boleslavi je vzácnou ukázkou městského šlechtického sídla konce 15. století. Pozdně gotická třípodlažní budova stojí na skále nad řekou Jizerou v linii hradeb, což palác předurčovalo i k obranné funkci. Dnes v něm najdete výstavní síň a galerii s unikátními archeologickými a historickými expozicemi, které dokumentují historii a význam města Mladé Boleslavi.
Městský palác Templ byl postaven kolem roku 1490 jako sídlo hejtmana boleslavského panství Jana Císařovského z Hliníka. Z dálky působí spíš jako nedobytný hrad. Postaven byl mimo náměstí v linii hradeb a místní občané mohli využívat jeho průchozí bránu. Často tudy chodili k Jizeře pro vodu.
V současnosti v paláci Templ najdete výstavní síň a galerii s unikátními stálými expozicemi. Vystaveny jsou nejen samotné historické předměty, ale i celé nálezové situace, tak jak se je podařilo archeologům při průzkumech odkrýt.
Hned v úvodu prohlídky návštěvníky čeká místnost věnovaná působení Jednoty bratrské. Tato církev vzešlá z české reformace měla právě na Mladoboleslavsku jedinečné postavení. Vystavena je například listina z roku 1503, kterou nadšená stoupenkyně této církve, Johana Krajířová z Krajku, zakazuje v Mladé Boleslavi katolické kněze. Působit zde mohla pouze Jednota bratrská. Její rozhodnutí tehdy písemně stvrdilo několik dalších osobností a na listině najdeme celkem šest červených pečetí.
Pečetit červeným voskem byla výsada, kterou mladoboleslavští museli získat od samotného krále. I o tom je zde svědectví v podobě listiny s povolením od krále Vladislava II. z roku 1498. Slavnou historii města potvrzuje i další listina, tentokrát od císaře Rudolfa II. z roku 1600. Mladou Boleslav v ní povýšil na královské město. A k vidění je tu i nejstarší mapa Čech z roku 1518 od Mikuláše Klaudiána. Pravděpodobně se v ní ale moc nevyznáte. Světové strany jsou otočené. Český Krumlov je v mapě na severu, Trutnov naopak na jihu.
Od pravěku až po 17. století
Písmenné památky tvoří ale pouze část celé rozsáhlé expozice. Prohlédnout si tu můžete i staré hudební nástroje, mince a nejrůznější archeologické nálezy. Unikátem je cínové víko od rakve z doby třicetileté války. Je z rakve Marty z Veselice, manželky posledního majitele Mladé Boleslavi, Adama Krajíře z Krajku, která byla katolického vyznání. To je i důvod, proč se víko jako zázrakem zachovalo a nebylo roztavené na kulky jako jiné cínové předměty. Je překrásně zdobené se staročeskými nápisy a mnoha ornamenty.
Další raritou je nejstarší dochované dřevěné vodovodní potrubí z borovicového dřeva z počátku 17. století, které bylo nalezeno při archeologických výzkumech na Komenského náměstí v Mladé Boleslavi.
Keltská jeskyně a slovanská polozemnice
V nejspodnější části Templu je vytvořena podle reálného vzoru simulace keltské jeskyně, která byla objevena v údolí Plakánku nedaleko hradu Kost. Vystavená je původní obřadní mísa, která byla využívána při různých obřadech keltských druidů. Sklepení Templu přímo vybízí k různým světelným a zvukovým efektům, takže návštěvník skutečně získá pocit, že se nachází v jeskyni, kde se udržuje oheň.
Na závěr si pak můžete prohlédnout otevřené hroby dávných mladoboleslavských obyvatel. Jejich ostatky dokumentují i tehdejší nemoci a zdravotní problémy, kterými lidé v minulosti trpěli.
Součástí stálé muzejní expozice je i parkán, kde je vybudováno archeologické hřiště pro děti. Cestou k němu si můžete prohlédnout repliku slovanské polozemnice z 10. století, která byla nalezena během archeologických prací na Staroměstském náměstí v Mladé Boleslavi. Základ archeologického hřiště tvoří dvě pískoviště, kde si každý může vyzkoušet práci archeologa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
