Michal Hába: Umělec, který reaguje na realitu, musí mít levicové pozice

Studentu Janu Opletalovi, který byl smrtelně zraněn při protinacistické demonstraci v říjnu 1939, je věnována nová autorská inscenace Opletal olomouckého Divadla na cucky.

Trojice herců pod vedením hostujícího režiséra Michala Háby připomíná osud rodáka ze Lhoty u Nákla originální formou s prvky dokumentárního divadla a zároveň nekompromisně provokuje diváky.

„Sám jsem zvědavý, jestli bude inscenace na diváky působit kontroverzně. Neznám olomoucké publikum, nevím, jestli se nechá vyprovokovat, nebo ne. Ale my i s tou provokací nakládáme trošku sebeironicky. Já nejsem zastáncem toho, když všichni diváci odejdou naštvaně z divadla. O to mi nejde. Jde mi spíš o to, aby to toho diváka šťouchlo. Bylo by skvělé, kdyby si lidi potom řekli: To by mě zajímalo, jak by se Jan Opletal zachoval dnes a jak bychom se zachovali my,“ říká režisér.

V inscenaci Opletal jsou společenské postoje velmi výrazné. Ať už je to vztahování se k češství, k tomu, kde vidíme hodnoty v naší historii, k čemu vzhlížíme. Sociální kritika je podle Háby v umění důležitá.

„Struktura společenského systému tu nějaká je. Myslím si, že není na škodu říkat slovo kapitalismus. A nemusí to ani hned být negativní. Já mám samozřejmě levicové pozice, protože mám pocit, že umělec, který reaguje na realitu, musí mít levicové pozice. Přijde mi to jako paradox, že spousta mladých lidí mého věku se považují za pravicové nebo je jim to úplně jedno. Přijde mi to jako takový zvláštní dovětek postkomunismu, kdy v devadesátých letech kapitalismus rovnalo se svoboda a nedošlo k žádné revizi. To je podle mě potřeba hodně připomínat,“ dodává Hába.

autor: pese
Spustit audio