Mnichovská dohoda ukládala Československu vzdát se pohraničních oblastí. Jednání však bylo bez naší účasti
V roce 1938 začalo nacistické Německo vznášet územní nároky na některé sousední země. 12. března napochodovali vojáci wehrmachtu do Rakouska, které se tak připojilo k Třetí říši.
Dalším cílem se stalo Československo. Po částečné mobilizaci v květnu se během léta rozhořely stovky drobných konfliktů, které v pohraničních Sudetech vyvolávali příslušníci německé menšiny.
Nacistická propaganda pak tyto incidenty prezentovala jako touhu utlačovaných Němců po sebeurčení. Hitler promyšleně stupňoval svůj tlak a nespokojil se s žádnými ústupky, které v Praze vyjednali spojenci z Velké Británie a Francie.
Všeobecná mobilizace na konci září byla jasným signálem, že Československo je připraveno se v případě napadení bránit. Ale premiéři Velké Británie a Francie nakonec ustoupili tlaku Hitlera a Mussoliniho a 30. září 1938 podepsali v Mnichově dohodu, která ukládala Československu vzdát se pohraničních oblastí. Územní zisky si připsali i Polsko a Maďarsko. Republika tak přišla zhruba o třetinu území. Zástupci Československa v Mnichově sice byli, k jednání ale nebyli přizváni, proto se pro mnichovské rozhodnutí vžilo heslo “o nás bez nás”.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
