Moderní chrám v olomouckém Hejčíně měl zabránit odlivu věřících

5. červenec 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Koste sv. Cyrila a Metoděje

Při příjezdu do Olomouce od Mohelnice vítá všechny návštěvníky města pozoruhodná sakrální stavba. Moderní kostel sv. Cyrila a Metoděje v Hejčíně pochází z přelomu 20. a 30. let a vznikl i jako odpověď na rozmáhající se odchody věřících z katolické církve.

Obyvatelé nových částí velké Olomouce - Hejčína i Řepčína odpradávna do kostela docházeli. Zatímco Řepčín přináležel k faře křelovské, Hejčín podléhal farnosti Klášterní Hradisko. Obě obce procházely díky blízkosti Olomouce na přelomu 19. a 20. století velkým rozmachem, který po připojení k městu ještě zesílil. Tradiční zemědělské obyvatelstvo doplnilo velké množství dělníků z olomouckých podniků.

V roce 1920 vyvrcholil odliv věřících z katolické církve a nejvíce jich odešlo právě v těchto dvou obcí. Arcibiskup Antonín Cyril Stojan zřídil v Řepčíně v dubnu 1921 provizorní duchovní správu a ke konání bohoslužeb byla propůjčena kaple řepčínského kláštera sester dominikánek, ale ani to nestačilo. V roce 1924 byly zahájeny přípravné práce ke stavbě nového kostela, na nichž se nemalou měrou angažoval i nový olomoucký arcibiskup – Leopold Prečan.

Kostelní jednota oslovila v srpnu 1926 inženýra architekta Ladislava Skřivánka, profesora umělecko-průmyslové školy v Praze, který tehdy zpracovával regulační plán města, aby určil vhodné místo pro stavbu a nakonec aby se zhostil i samotného projektu. Neorenesanční stavba, kterou navrhl ale nakonec nebyla přijata, a tak ze soutěže vyšel vítězně projekt brněnského architekta Josefa Šálka.

Podzimní setkání s chrámem

Na svátek sv. Václava roku 1929 byl položen základní kámen stavby a chrám byl dokončen v roce 1932. Vznikla poměrně velkolepá stavba dlouhá 72 metrů s dominující 65 metrů vysokou věží. Samotná trojlodní prostora má délku 44 metrů. Návštěvníka chrámu překvapí obrovská mozaika v presbytáři kostela, kterou vytvořili italští mistři. Rozměry 8,70×7,20 m z ní dělají největší svého druhu ve střední Evropě. Zachycuje modlitbu Vyznání a byla vytvořena podle návrhu akademického malíře Jana Köhlera. Sochy v interiéru byly dílem Julia Pelikána.

Přestože byla stavba dokončena již ve zmíněném roce 1932, definitivního potvrzení samostané farnosti se Hejčín dočkal až v roce 1941. Z pohledu uměleckého je hejčínský kostel ojedinělou ukázkou prvorepublikové sakrální architektury. Vnitřní výzdoba je dokladem vyspělého uměleckého zpracování, které není jen tak někde k vidění.

O tom, že stavba hejčínského chrámu měla pro arcibiskupa Leopolda Prečana symbolický význam, svědčí i skutečnost, že si jej vybral jako místo svého posledního odpočinku. Po jeho smrti byly jeho ostatky uloženy do kamenného sarkofágu v kryptě chrámu, kde odpočívají dodnes.

autor: kbz
Spustit audio