Mohutná Černá věž měla být důkazem, že České Budějovice jsou prestižní město

S nápadem postavit Černou věž přišel českobudějovický purkmistr Quirin, jejího dokončení se ale nedožil. Zemřel roku 1576 a Černá věž, tehdy ovšem nazývaná jinak, byla dostavěna až roku 1577.

Co se jejího názvu týče, traduje se, že její tmavá barva vznikla v důsledku velkého požáru města, respektive sousedního kostela svatého Mikuláše. „Není tomu tak,“ vysvětluje provozovatel věže Jan Vančura. „Je to mýtus. Věži se nejdříve říkalo Farní věž, nevíme proč. Později ji nazývali Městská, ale také Slunná nebo Vysoká věž. Černá věž jí začali lidé říkat až koncem 18. a počátkem 19. století, kdy už pomalu chátrala a chytila takovou tmavou fazónu.“

Českobudějovická Černá věž je vysoká 71 metrů a 90 centimetrů. Místo pod jejími základy je zpevněné dřevěnými piloty, tedy dubovými kůly zaraženými hluboko do země. Teprve na nich byl roku 1550 položen základní kámen a začala samotná stavba z kamene pocházejícího z městských lomů.

Výhled na střechu katedrály svatého Mikuláše a Novohradské hory|foto:Zdeněk Zajíček, Český rozhlas

„Hlavním důvodem stavby věže byla její obraná funkce,“ vysvětluje Jan Vančura. Později dostala i funkci protipožární, přesněji požárního oznamovatele. Nejzajímavější věcí je ale její možná až předimenzovaná mohutnost. Vždyť za cenu, kterou stálo její vybudování, by se podle Jana Vančury dalo koupit patnáct měšťanských domů na náměstí. Náklady na stavbu hradilo město.

„Věž tehdy stála 9540 kop míšenských grošů. Město možná tak velkou věž nepotřebovalo, ale chtělo dokázat Českému království, že dokáže dobře hospodařit a že České Budějovice jsou prestižním městem,“ dodává Jan Vančura.

Interiéry Černé věže mají vesměs původní trámy|foto:Zdeněk Zajíček, Český rozhlas

Černá věž je rozdělena do devíti podlaží a zvláštností je, že do výšky pátého patra byla stavěna ještě v gotickém stylu, zbytek je pak už renesanční. Místnosti v horním patře u ochozu obývali v minulosti věžní i s rodinami. Poslední tam žil až do roku 1950.