Na skalním útvaru Čtyři palice na Vysočině najdete kobylí hlavu i sfingu. Fantazii se meze nekladou

Do rezervace Čtyři palice vede několik tras. Je možné vyjít z Českých Milov nebo z Křižánek. Na trase jsou i naučné stezky. U Milov se dozvíte, jak žili staří skláři, u Křižánek je stezka věnovaná zdejším pilníkářům. Místní doporučují vyrazit z Křižánek přes Český kopec. Cestou přejdete řeku Svratku, která tvoří přirozenou historickou hranici mezi Čechy a Moravou, a půjdete také kolem kříže, podle kterého dostaly Křižánky své jméno.

9 fotografií

Od Českého kopce vede pohodlná lesní cesta po modré turistické značce ke skalisku Milovské perničky. „Perničky vznikaly zvětráváním. Bylo tu vytvořeno asi jedenáct skalních mís,“ říká Jana Koudelková z infocentra v Křižánkách. Na vyhlídku na skále, kde je možné vidět vodou zatopené mísy, vede asi sto metrů dlouhá stezka. Pod skálou je turistické odpočívadlo s informační tabulí a také ohniště. Své jméno Perničky dostaly údajně podle mísy pernice, ve které se třel mák.

Ač se to zdá nelogické, cesta od Milovských perniček k vyšším Čtyřem palicím vede lehce z kopce. Naše trasa je sice delší, ale pohodlnější. Čtyři palice tvoří čtyři skaliska. „My teď stojíme před Děvínem. Další je pak Tvrz, Čtyřpaličatá skála a tady je Osamělé skalisko,“ ukazuje Jana Koudelková. Na Děvín vede stezka k vyhlídce. Celé Čtyři palice jsou hojně využívané horolezci.

Lavička na vyhlídce|foto:Irena Šarounová, Český rozhlas

Nejzajímavější a určitě i nejfotogeničtější je Čtyřpaličatá skála, která má vrchol rozdělený na čtyři části. „První je Kobyla, pak je Sfinga, Paličák a Bašta,“ vyjmenovává Jana Koudelková s tím, že lidé ve skalách vidí i další tvary. „Když se podíváme tady tím směrem, tak je to jak lví hlava. Ale to je moje představivost,“ směje se.