Na Zlaté stoce je k vidění akvadukt. Místo, kde se křižují vodní toky

24. listopad 2015

Česko – země neznámá

Rovinaté Třeboňsko na jihu Čech pokrývaly ve starověku bažiny a močály. Ve středověku začali lidé krajinu pozvolna měnit. Dnes najdete v lesnaté krajině na každém kroku důkazy o důmyslném hospodaření člověka s vodou. Není zde nouze o kanály, propusti, řeku, co teče na vrcholku náspu, nebo akvadukty.

Nahoře Zlatá stoka, dole teče Odlehčovač

Nedaleko akvaduktu se nachází lovecký pomník sv. Huberta

Zlatá stoka teče většinou po náspu, který se zvedá nad okolním terénem

Nejdůležitějším úkolem bylo pro naše předky zbavit půdu přebytečné vody a začít ji zúrodňovat. Vykopali tedy takzvanou Strouhu, umělý odvodňovací kanál, který vzal ovšem za své během husitských válek.

Na něj v renesanci navázal Štěpánek Netolický, který vybudoval unikátní Zlatou stoku, umělý tok o délce 40 kilometrů. Každá generace vodohospodářů po něm pak odvodňovací systém vylepšovala a zdokonalovala. Výsledkem je soustava struh a potoků, ve které nechybí ani akvadukty, tedy přemostění vodního toku jiným vodním tokem.

Známý je akvadukt na dohled od Třeboně. Vede kolem něj naučná stezka Okolo Třeboně, hojně využívaná cykloturisty. Podstatně mohutnější a atraktivnější je ale akvadukt u obce Majdalena.

Zlatá stoka teče většinou po náspu, který se zvedá nad okolním terénem|foto: Filip Černý

Renesanční Zlatá stoka tu byla v 70. letech minulého století svedena na betonový mostek, pod kterým teče odvodňovací Železná stoka, zvaná Odlehčovač. Stavba se hůře hledá, protože k ní nevede žádná cesta. Akvadukt je přitom vzdálený zhruba kilometr od vlakové zastávky Majdalena. Nejlépe se k němu dostanete pomocí navigace nebo mapy a to na podzim nebo na jaře, kdy okolí akvaduktu není zarostlé kopřivami a trním.