Náhrobek není stavební materiál, upozorňují židovské organizace. Kameny z olomoucké zahrádky chtějí vrátit na hřbitov

Židovské náhrobky v podezdívce jedné z olomouckých předzahrádek
Židovské náhrobky v podezdívce jedné z olomouckých předzahrádek

Židovská tradice říká, že náhrobek patří zemřelému. Židovským organizacím se proto nelíbí použití starých pomníků v podezdívce plotu jedné z předzahrádek v Olomouci. S majiteli teď jednají o nápravě.

„Já tady do hospody občas zajdu a všimla jsem si, že jsou tu nějaké náhrobní kameny. Nevím, co jsou zač, a zajímalo by mě, odkud jsou,“ prohlíží si vyčnívající kameny s nápisy paní Agáta, která sedí na předzahrádce olomouckého baru.

Manžel majitelky podniku, pan Svoboda vysvětluje, že tento stav podědili po předcházejícím vlastníkovi, kterým byla kamenická firma. Nedaleko leží městský hřbitov. „Dneska už je toho tady minimum, ale když jsem sem před 40 lety přišel, bylo tady toho materiálu hodně,“ říká pan Svoboda.

Prochází se mnou zahradou vydlážděnou nahrubo otesanými kameny a komentuje, že jsou to polotovary na pomníky, které tady po bývalém majiteli zbyly.

O náhrobky už se zajímá Petr Papoušek z Federace židovských obcí v ČR. Manévrovací prostor má ale prý omezený: „Většinou to záleží na samotných osobách. Pokud to je v jejich majetku, tak je nemůžeme nutit. Nakonec to musí být jejich vlastní rozhodnutí.“

Podle Papouška pochází pomníky z bývalého hřbitova u výstaviště Flora. Na původní místo se už tedy nedostanou. „Bylo by dobré je vrátit aspoň na místo, kde odpočívají ostatní židé,“ myslí si.

Na židovské náhrobky v plotu se přišel podívat i Tomáš Jelínek. Jeho nadace už několik let pátrá po zbytcích zlikvidovaného židovského hřbitova v Prostějově. Bylo tam druhé největší židovské ghetto na Moravě. Potvrdil, že olomoucké kameny z Prostějova nepochází. Nicméně dodal: „Podle židovské tradice patří náhrobek zemřelému a ostatně ani další náboženství nevnímají náhrobky jako stavební materiál.“

Nadace na Prostějovsku zatím získala od různých dárců víc než stovku úlomků a pět náhrobků. Jeden z nich sloužil třeba jako stupínek ke kurníku. Do této chvíle nadace identifikovala 39 pohřbených osob. Pro nálezce podobných památek začal v Česku fungovat projekt s názvem Hledání ztracené tváře židovských hřbitovů.