Natahovat kosti modelkám bych nechtěl. Není to životní nutnost, ale rozmařilost, říká ortoped Pavel Dungl
Pavel Dungl je mezinárodně uznávaným ortopedem a traumatologem, vymyslel mnoho nových léčebných postupů, některé dokonce nesou i jeho jméno. „Většinou jsem jen modifikoval to, co už bylo známo, a jen ty výsledky nebyly takové, jaké bychom si přáli,“ říká v pořadu Alex a host.
Profesor Pavel Dungl šéfoval čtyřiadvacet let Ortopedické klinice Fakultní nemocnice Bulovka. Jeho začátky však byly obtížné. „Začínal jsem za studií v Brně na chirurgii a byl jsem nadšenec do všeobecné chirurgie. Jenže v té době jsem neměl zrovna dobrý kádrový profil. Určili mě jako ne zrovna spolupracujícího s režimem, a některá povolání mi byla zkrátka odepřena. Tak tenkrát na mě zbyla anesteziologie.“
S ortopedií začal až později. „Měl jsem to štěstí, že jsem s ortopedií začínal v době, kdy přišly nové převratné metody. Do té doby byla ortopedie konzervativní obor, který se soustřeďoval na předepisování různých pomůcek a operativa byla málo častá. V 70. letech nastoupila éra umělých kloubů. Ortopedie se vyšvihla na novou úroveň a začali jsme s umělými kyčelními, kolenními a ramenními klouby.“
Nové léčebné metody
Přední český ortoped došel až k tomu, že vymýšlel své vlastní metody a postupy. „Víte, já jsem spíš vždycky modifikoval to, co už bylo známo. Jen ty výsledky nebyly takové, jaké bychom si přáli. Tak jsem se jim snažil dát jinou formu, než jakou měly.“
Jedna z jeho metod dokonce dokáže pacientovi prodloužit nohu. „Můj osobní rekord je 52 centimetrů. To děvče mělo tenkrát závažnou vrozenou vadu, stehenní kost byla kraťoučká, kyčelní a kolenní klouby zakrnělé a fungovaly špatně. Léčení trvalo přes dva roky. Když ke mně před pár lety přišla, říkala, že pracuje jako knihovnice na fakultě a je spokojená. Přišla v kostýmu a člověk nepoznal, že má nějakou vadu. Neměla žádné berle, tak to se dá považovat za úspěch. Znovu bych to ale opakovat nechtěl.“
Operace z rozmařilosti
V dnešní době si také nechávají lámat kosti modelky, aby byly vyšší. To považuje známý lékař za rozmařilost. „Žádná taková operace není bez bolesti a bez rizika. Jedna věc je prodlužovat končetiny z životní nutnosti a jedna věc je dělat to z rozmařilosti. Já bych to nikdy nedělal. Může se poranit céva, nerv nebo svaly a potom jsou z toho nejrůznější poruchy funkce.“
Lidem doporučuje, aby se hýbali a sportovali. „Když sportujeme, tak kosti a klouby dostávají pozitivní impulzy, udržuje se jejich vitalita, síla, pružnost, napětí. Je to stále mladistvá funkční tkáň. Jakmile zlenivíte a svaly se nahradí tukem, kosti se ztenčí a klouby se mění do artrózy, tak potom už je to jen čekání na problémy a komplikace. Já sám stále sportuju, je to životní nutnost. Kdybych nesportoval, tak bych se za chvíli nemohl hýbat. Měl jsem hodně zlomenin po havárii, tak jsem to musel bolestivě rozcvičovat.“
Doporučuje plavání a jízdu na kole. „Kloubům naopak nedělá dobře běhání. A pak taky sporty typu box bez rukavic, basketbal nebo volejbal, kde jsou neustálé doskoky, při nichž se klouby spolehlivě ničí.“
Co se děje s kostmi při natahování? Jak překonal vážnou havárii a kdy se vrátil k operování? Jak ho nehoda proměnila? Slaví druhé narozeniny? Poslechněte si v záznamu pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
