Navštivte „židovské“ Chorvatsko, proč slavit Den přeživších šoa a jak Polsko manipuluje s historií

4. červen 2023

Navštivte v Chorvatsku židovské památky. V neděli 4. června si připomínáme Den přeživších šoa. A jak polští nacionalisté manipulovali s informacemi na Wikipedii?

Co nabízí „židovské“ Chorvatsko

Blíží se letní prázdniny a s nimi cesty k moři. Jednou z nejoblíbenějších destinací Čechů je bezesporu Chorvatsko. Jaká je vlastně tamní židovská historie? Jak funguje dnešní chorvatská židovská komunita? A jaká židovská místa v Chorvatsku navštívit? Na to jsme se zeptali historika a balkanisty Františka Šístka z Historického ústavu Akademie věd České republiky.

„Dnes v Chorvatsku existuje židovská obec asi v 10 městech,“ říká Šístek a pokračuje: „Celkem se k ní hlásí asi 2000 členů. Naprostá většina, asi dvě třetiny, připadají na Záhřeb, hlavní město Chorvatska. Tam dnes dokonce existují tři židovské obce. Jsou to obce velmi aktivní, které mají i tu infrastrukturu z doby socialismu, který v Jugoslávii neměl stalinistický antisemitský nádech, který byl patrný třeba v Československu.“

A jaké židovské památky doporučuje František Šístek k návštěvě českým turistům? „V Záhřebu je hned vedle centrálního Jelačičova náměstí Pražská ulice. V ní je taková proluka, kde parkují auta. To je místo, kde stála záhřebská synagoga, zničená v roce 1941. To je k té tragičtější části dějin Židů v Chorvatsku. Jinak bych určitě doporučil podívat se do druhé nejstarší synagogy v Evropě v Dubrovníku. Je ze 14. století, je otevřená turistům, ale stále slouží asi 30 členům místní židovské komunity o vysokých svátcích,“ uzavírá Šístek.

A jaký osud potkal chorvatské Židy za druhé světové války? Poslechněte si celý rozhovor s historikem a balkanistou Františkem Šístkem.

Proč připomínat Den přeživších šoa

V judaismu hraje už od biblických dob důležitou roli paměť. I proto Židé věnují nejtragičtější události svých moderních dějin v průběhu roku hned několik vzpomínek. Na osvobození Osvětimi odkazuje 27. ledna Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Na povstání ve varšavském ghettu upozorňuje na počátku jara Jom ha-šoa ve la-gvura, Den památky šoa a hrdinství. Nejnovější Den přeživších šoa letos už potřetí připadá na 4. června. V pořadu Šalom alejchem o něm hovoří  Leo Pavlát.

„Den přeživších šoa, stanovený na 4. června, byl poprvé vyhlášen v březnu 2021 z popudu amerického historika Michaela Berenbauma a židovského komunitního centra v Krakově. Od té doby ho za svůj přijaly desítky židovských organizací na celém světě,“ říká Pavlát.

A dále cituje slova, kterými Michael Berenbaum zdůvodnil svou iniciativu: „Přeživší šoa si zaslouží den k oslavě svých životů. Jsou naším světlem a my musíme toto světlo rozsvítit do všech temných koutů světa.“

Berenbaumova iniciativa má podle Pavláta mnohem širší dopad než jen vyjádřit uznání těm, kdo za druhé světové války trpěli kvůli svému židovství.

Jaké těžkosti čekaly většinu přeživších po návratu domů? Co změnil vznik Státu Izrael? A jaká byla situace v tehdejším východním bloku? Poslechněte si celou úvahu Leo Pavláta.

Wikipedie šířila antisemitismus

Encyklopedie a nejrůznější příručky v dnešní digitalizované době rychle zastarávají. Všichni jsme si zvykli kdykoli a kdekoli ověřovat informace na internetové Wikipedii. Ale můžeme se na ni stoprocentně spolehnout? Dva odborníci nedávno upozornili, že Polsko šíří na Wikipedii antisemitismus. Wikipedie zasáhla – ale ne dostatečně. Podrobnosti přináší Gita Zbavitelová.

„Dva historici nedávno poukázali na znepokojivou skutečnost, že Wikipedie se místo objektivního podání dějin stala nástrojem k šíření antisemitismu. Zjistili, že skupina polských nacionalistů asi patnáct let manipulovala s anglickojazyčnými informacemi o holokaustu v Polsku tak, aby zemi zbavila spoluodpovědnosti za vyvražďování Židů a očistila ji od nařčení z antisemitismu. Jde o programovou snahu vládní strany Právo a spravedlnost, která před pěti lety přijala zákon, jenž trestá až třemi roky vězení každého, kdo tvrdí, že Polsko nese za nacistické zločiny spoluvinu. Podle Práva a spravedlnosti byli Poláci výhradně oběťmi nacismu, přestože je všeobecně známo, že židovské spoluobčany hojně udávali i zabíjeli při pogromech,“ říká Zbavitelová.

„Záměrnému zkreslování historie polského holokaustu věnovali detailní pozornost polsko-kanadský historik Jan Grabowski z univerzity v Ottawě a historička Shira Kleinová z kalifornské Chapmanovy univerzity. Ve své studii obvinili z překrucování faktů jedenáct editorů Wikipedie v angličtině,“ dodává Zbavitelová.

„Wikipedie v reakci na studii Grabowského a Kleinové očividně zasáhla, protože uvedené lži a deformace dnes už v citovaných článcích nejsou; zůstaly však odkazy na neprofesionální ,badatele‘. Arbitrážní komise Wikipedie po dvouměsíčním vyšetřování zakázala editaci článků třem Polákům s tím, že po roce se mohou proti zákazu odvolat. Profesorka Kleinová verdikt ostře odsoudila; podle ní jsou ,ochranná opatření Wikipedie proti dezinformacím děsivě neúčinná‘,“ uzavírá Gita Zbavitelová.

Jak oba historici texty na Wikipedii analyzovali? Kdo v Polsku hlídá „správný“ výklad dějin? A jakých oblastí se manipulace s daty týkají?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.

autor: Noemi Fingerlandová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.