Nedej zahynouti nám ni budoucím - svatováclavské památky v kraji

29. září 2015

Stojíme u sochy sv. Václava v Olomouci - Topolanech a vítá nás zvon kaple Nejsvětějšího Srdce Páně.

Pozoruhodné historii té stavby i zdejší obce a jejích dalších památek se budeme věnovat v některém z dalších dílů cyklu Němí svědci historie. Teď se zaměříme na zmíněnou pískovcovou postavu, která drží helmu a štít. Na podstavci vidíme českého lva a čteme nápis „Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím 929 – 1929“.

„Stojíme před sochou knížete Svatého Václava od Julia Pelikána, odhalené v roce 1929, při příležitosti údajného tisíciletého výročí úmrtí sv. Václava,“ říká historik Ján Kadlec.

Julius Pelikán nebyl jediným významným olomouckým sochařem, který ztvárnil tohoto světce. Na sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci stojí v nejnižším patře vpravo od vstupu do kaple socha od Ondřeje Zahnera.

Další dílo z doby vrcholného baroka najdeme v grygovském parčíku za kaplí, jeho autorem je Filip Sattler. „Tato socha byla spolu s dalšími v aleji před klášterem Hradisko, po jeho zrušení byla převezena do Grygova,“ vysvětluje Ján Kadlec umístění vzácného díla.

V olomoucké diecézi najdeme dvacet šest kostelů a kaplí zasvěcených sv. Václavovi a v brněnské třicet devět – dohromady tedy pětašedesát na Moravě, to je výrazně méně oproti dvěma stům šedesáti pěti kostelům a kaplím v Čechách. Památky odkazující k tomuto světci ovšem najdeme na Slovensku, v Polsku, v Rakousku, v Uhrách, v Lužici- dnešním Německu a v zemích bývalé Jugoslávie.

Socha sv. Václava na Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci

Jednou z nejvýznamnějších památek v našem kraji je Dóm sv. Václava, který se v roce 1141 stal biskupskou katedrálou.

Ostatky českého knížete jsou uloženy v pražské katedrále zasvěcené svatým Vítovi, Vojtěchovi a Václavovi. Chrám byl dostavěn právě v roce 1929 k tisíciletému výročí světcovy smrti, tato událost byla doplněna mohutnými oslavami, kdy byla nesena lebka sv. Václava se zlatou korunkou z Vyšehradu na Pražský hrad.

„V tom roce 1929 došlo k symbolické jednotě národa a sv. Václav se stal symbolem státnosti (předtím byl více uctíván Mistr Jan Hus) a je jím dodnes, přestože v šedesátých letech se zjistilo, že datum úmrtí svatého Václava je potřeba přesunout do roku 935,“ připomíná historik Ján Kadlec.

autoři: Ján Kadlec , Aleš Spurný
Spustit audio