Nedokážeme rychle rozdělit informace na ty, kterým lze věřit, a ty, které zamořují prostor, říká Cyril Höschl

Média poskytují takové množství informací a v tak obrovské rychlosti jako nikdy předtím. „Když se cokoli přihodí a octne se to na internetu, tak to v tu ránu vědí lidé na celém světě. Přístup do mediálního prostoru je bezprahový. Vedle sebe ale stojí pravdy, konspirační teorie, bludy, lži, fake news a průměrný člověk se obtížně orientuje,“ je přesvědčený známý český psychiatr Cyril Höschl.

Objektivní informace potřebujeme, ale nemají nás otravovat. Měly by zohlednit to, že myslíme v příbězích. Ty jsou poučné, něco pro nás znamenají a také se lépe pamatují.

Nehody, tragédie, požáry a utrpení nás intuitivně přitahují, ať chceme nebo ne. Je to paradox, jehož jsme obětí. „Určitou potřebu se leknout, bát se, máme vrozenou. A když se nám toho v reálném životě nedostává, tak si alespoň pustíme nějaký film,“ vysvětluje ředitel Národního ústavu duševního zdraví. Platí, že když je to nanečisto, tím lépe.

Podle Cyrila Höschla je psychiatrii potřeba dávat do kontextu jak s tím pozitivním, tak s tím negativním ve stejné férové proporci jako cokoli jiného. O snížení diskriminace lidí s duševním onemocněním usiluje projekt destigmatizace. „V tisku se třeba dočtete, že bývalý pacient psychiatrické léčebny pro třicet korun zavraždil stařenku, ale už nenarazíte na stejně pravdivou zprávu, že jiný bývalý pacient předložil novelu vysokoškolského zákona v parlamentu.“

autor: voj
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.