Nedokážeme rychle rozdělit informace na ty, kterým lze věřit, a ty, které zamořují prostor, říká Cyril Höschl
Média poskytují takové množství informací a v tak obrovské rychlosti jako nikdy předtím. „Když se cokoli přihodí a octne se to na internetu, tak to v tu ránu vědí lidé na celém světě. Přístup do mediálního prostoru je bezprahový. Vedle sebe ale stojí pravdy, konspirační teorie, bludy, lži, fake news a průměrný člověk se obtížně orientuje,“ je přesvědčený známý český psychiatr Cyril Höschl.
Objektivní informace potřebujeme, ale nemají nás otravovat. Měly by zohlednit to, že myslíme v příbězích. Ty jsou poučné, něco pro nás znamenají a také se lépe pamatují.
Nehody, tragédie, požáry a utrpení nás intuitivně přitahují, ať chceme nebo ne. Je to paradox, jehož jsme obětí. „Určitou potřebu se leknout, bát se, máme vrozenou. A když se nám toho v reálném životě nedostává, tak si alespoň pustíme nějaký film,“ vysvětluje ředitel Národního ústavu duševního zdraví. Platí, že když je to nanečisto, tím lépe.
Podle Cyrila Höschla je psychiatrii potřeba dávat do kontextu jak s tím pozitivním, tak s tím negativním ve stejné férové proporci jako cokoli jiného. O snížení diskriminace lidí s duševním onemocněním usiluje projekt destigmatizace. „V tisku se třeba dočtete, že bývalý pacient psychiatrické léčebny pro třicet korun zavraždil stařenku, ale už nenarazíte na stejně pravdivou zprávu, že jiný bývalý pacient předložil novelu vysokoškolského zákona v parlamentu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
