Nefalšovaná gotika v Českých Budějovicích. Z Rabenštejnské věže na vás dýchne historie
Mezi nejstarší památky Českých Budějovic patří gotická Rabenštejnská věž. Pochází ze 14. století, kdy byla součástí městských hradeb a do dnešní doby se zachovala právě část hradebního ochozu. V jejích útrobách najdete výstavu historických zbrojí, především na vás ale z celého místa dýchne kus historie.
Rabenštejnská věž stojí kousek od Mariánského náměstí za stromy místního parku jménem Sady. Samotné stromy jsou také důležité, protože v nich sídlí havrani. Možná právě kvůli nim získala věž své jméno, od německého rabe - havran. Další teorie o vzniku názvu ale zmiňuje církevního hodnostáře ze zdejšího dominikánského kláštera Wolfganga Rabensteina.
„Je to jedna z mála věží, které byly vůbec zachovány, ostatní buď lehly popelem, nebo byly zbořeny při rozrůstání města,“ říká při prohlídce Iva Reitingerová, která provozuje prodejní galerii řemesel a která vám třeba i mimo sezonu poskytne klíč k prohlídce věže.
„Ale i Rabenštějnské věži hrozil zánik ať už při požáru města nebo při výbuchu střelného prachu, který tady býval uskladněný,“ říká Iva Reitingerová a dodává, že o věž měl zájem i podnikatel Adalbert Lanna mladší, který ji chtěl v roce 1872 od města odkoupit jako stavební parcelu pro své další podnikatelské plány. Lanna ovšem neuspěl. Už tehdy si městská rada osvíceně uvědomila, že věž je vzácnou památkou a neprodala ji.
Dodejme, že se jménem rodiny Lannů je spojena jak koněspřežka a čilý obchodní ruch kolem ní, tak i nedaleká loděnice, kde se dovážené zboží překládalo a vozilo dál po Vltavě až třeba do Hamburku.
Věž ze 14. století má tři poschodí s ochozem na vnitřní straně hradeb, tedy obranného systému, který kdysi vedl kolem celého centra Českých Budějovic. Úplně nahoře uvidíte typicky gotickou vysokou valbovou střechu s dochovaným pozdně gotickým krovem.
Jednotlivá patra rozdělovaly ploché trámové stropy. Přízemí bylo přístupné pouze žebříkem z prvního patra. Spodek věže využívalo totiž město jako vězení. Seděli tady hříšníci souzení za dluhy, urážky na cti, výtržnosti, nalévání nekvalitního vína a podobně. Při rekonstrukci v roce 2000 ale řemeslníci objevili ještě za vstupem do věže dosud neznámý podzemní klenutý prostor.
Dodnes se dají dohledat informace, že věž byla obydlená, a to dokonce i po druhé světové válce, údajně až do 70. let. Město už do ní ale nezavedlo elektřinu ani plyn. Dnes tu najdete expozici kovářských výrobků s replikami historické zbroje i dalších rukodělných řemesel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Západ uvěřil ruskému mýtu, že jde o neporazitelnou a věčnou zemi, myslí si ukrajinistka Víchová
-
Na jihu Slovenska zemřeli čtyři lidé po srážce rychlíku z Prahy do Budapešti s autobusem. Pět lidí je zraněno
-
Odpuštěná červená karta, neuznaný gól a rekord Eura. Češi se po prohře s Tureckem zlobí na sudího Kovácse
-
‚Vyplouvaly kolem nás jak balonky.‘ Na Odře opět hynou ryby ve velkém, může za to zřejmě zlatá řasa