Nejvzácnější památkou Nové Paky je kostel. Vede k němu Růžencové schodiště

Klášterní kostel postavil na počátku 18. století duchovní řád sv. Františka z Pauly. Svou architekturou patří k nejpokrokovějším stavbám pozdního baroka v Čechách. Díky němu se z Nové Paky stalo významné poutní místo. Po Růžencovém schodišti stoupaly kdysi dokonce tisíce poutníků, kteří město povznesli i ekonomicky.

Traduje se, že někdejší havíř Pavel Cimbulovský našel v první polovině 11. století v nedalekých dolech ve Stupné obraz, který následně zavěsil nad studánkou v lese a později jej přenesl do svého domu. Pražský biskup Šebíř (Severus) dal poté údajně svolení postavit pro obraz kapli, která měla stávat v místě nynějšího hlavního oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Skutečnost je samozřejmě jiná. Počátkem 15. století stávala na tomto místě kaple, snad zasvěcená Panně Marii, nahrazená později kostelíkem. Po třicetileté válce se tehdejší majitel kumburského panství Rudolf z Tiefenbachu zavázal v rámci rekatolizace povolat do Nové Paky řeholní řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, paulány. Výstavba konventu se protáhla na téměř půlstoletí, vysvěcen byl až v roce 1701. Současný poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie potom v roce 1724.

K přístavbě krytého Růžencového schodiště došlo roku 1735. Nová Paka se tímto komplexem stala po Bozkovu druhým nejvýznamnějším poutním místem regionu, navíc v etnicky českém prostředí. Poutní tradici ale koncem 18. století výrazně utlumilo zrušení kláštera v rámci josefínských reforem. Schodiště přesto dále sloužilo zejména věřícím.

Pohled pod krovy Růžencové schodiště v Nové Pace|foto: Vladislava Wildová

Schodiště mělo být i cestou pokory

Růžencové schodiště, které má padesát schodů po pěti, nechali pauláni postavit pro snadnější přístup věřících k chrámu, ale zároveň i symbolicky, s odkazem k růženci a k modlitbám, které poutník může odříkat, aby si „zasloužil“ vstoupit do velkolepého svatostánku. Mariánský kult místa na schodišti připomínaly obrazy ze života Panny Marie. Jejich autorem byl uznávaný novopacký malíř Josef Mühl. Dnes už obrazy schodiště nezdobí. Před nepřízní počasí a vandalismem byly přemístěny do klášterní chodby.

Návštěvníci se k Růžencovému schodišti dostanou z centra Nové Paky kolem místa, kterému se dodnes říká U žlábku. „Když pauláni přišli do Nové Paky, nejedli maso, jen ryby. A U žlábku, kde u vodního zdroje byly čtyři haltýře, je chovali. Místo je nepřehlédnutelné i dnes.

Vliv zdejšího kláštera byl patrný i na okolních roubenkách. Příkladem je chalupa vedle bývalé paulánské lékárny, která se díky citlivé opravě zachovala dodnes a jen málokdo ji mine bez povšimnutí.

Portál Růžencového schodiště z pohledu od klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie|foto: Vladislava Wildová

Schodiště dnes vlastní město Nová Paka, které ho před dvěma lety bezplatně získalo od římskokatolické církve s podmínkou, že zůstane přístupné veřejnosti. Novopacko je součástí Geoparku Český ráj, který patří pod UNESCO. Radní proto tuto památku zařadili do projektu Paleoparku Balka s naučnou geostezkou, a tedy s šancí získat dotační příspěvek na obnovu.