Nemocnice řeší velký pokles zájemců o darování kostní dřeně. Odběr z pánevní kosti? Už to jde i jinak

„Během posledních dvou let, kdy jsme zažívali covidovou pandemii, se příchozích dárců do registru snížil zhruba na jednu polovinu. V roce 2019 jsme nabrali deset až jedenáct tisíc, v letech 2020 a 2021 to bylo po pěti tisících za rok,“ uvádí ředitel Národního registru Daniel Pagáč.

Trend chce zvrátit organizace Šance Olomouc, která působí při Dětské klinice Fakultní nemocnice Olomouc. Společně s Národním registrem dárců její členové proto zorganizovali náborovou kampaň Máš šanci zazářit. V rámci Olomouckého kraje je nově připravený za zájemci o zápis do registru vyrazit mobilní tým.

Nábor zájemců na míru

„Cílem naší akce je ušít nábor zájemcům na míru, přijedeme za nimi. Na webových stránkách www.sanceolomouc.cz pod projekty Máš šanci zazářit jsou kontaktní údaje, kde se zájemci mohou ozvat. Domluvíme si konkrétní místo, čas, hodinu a náš mobilní tým vyrazí,“ popisuje koordinátorka projektu Michaela Hradilová.

Členové organizace chtějí oslovit lidi ve věku 18 až 35 let. V rámci kampaně chtějí také vyvrátit mnohé mýty o darování kostní dřeně.

„Dnes se odběr krvetvorných buněk provádí z periferní žilní krve, to znamená jenom ambulantně, jako kdyby člověk daroval plazmu.“

Herta Šůstková z Šance Olomouc

„Mýty kolem toho stále panují. Co se týká samotného darování kostní dřeně, každý si myslí, že je to bolestivé, že to je v narkóze a že je to z pánevní kosti. Není to tak. Dnes se odběr krvetvorných buněk provádí z periferní žilní krve, to znamená jenom ambulantně, jako kdyby člověk daroval plazmu,“ vysvětluje Herta Šůstková z Šance Olomouc. „Samotné zapsání do registru je velmi jednoduché, ale až každý 120. je vybrán,“ dodává.

V Česku ročně onemocní leukémií až 1200 lidí ročně. Každý čtvrtý nemocný svého vhodného dárce kostní dřeně nikdy nenajde.