Nové Vojenské muzeum v Ostravě je dílem jednoho člověka. Nabízí především přehlídku uniforem
Ostrava má nové vojenské muzeum. Návštěvníci se v něm mohou seznámit s výstrojí z pozemních, námořních i leteckých bojů v Evropě a v Africe. Všechny vystavené uniformy a další předměty pocházejí ze sbírky jediného člověka, českotěšínského rodáka Pavla Pokorného.
Už od dětství ho zajímalo všechno, co se týkalo druhé světové války. Později začal kupovat vše, co se dalo sehnat. Zejména staré uniformy. Z tohoto hlediska byla pro podobné nadšence zlatá doba po roce 1989. Uniformy všech zúčastněných vojsk se totiž daly sehnat snadno a relativně levně. A že jich Pavel Pokorný nashromáždil opravdu úctyhodné množství.
Postupem času začala jeho sbírka zabírat stále víc prostoru v rámci rodinného bydlení. Pavel Pokorný s úsměvem přiznává, že svého času s nimi ložnici sdíleli dva vojáci a po bytě se muselo chodit uličkami mezi sběratelskými kousky.
Stále častěji přitom sběratele zajímal i příběh věci, kterou od někoho získal. Kdo ji používal, kde všude s ní byl, co zažil. To pak vyprávěl své rodině a postupně se tak skládaly mozaiky osudů lidí i dějinné peripetie.
Nakonec byla sbírka tak obsáhlá, že bylo nutné rozhodnout, zda ji rozprodat, nebo z ní vytvořit muzeum. Zvítězila druhá myšlenka, a tak má od léta Ostrava nové Vojenské muzeum s expozicí historických uniforem z druhé světové války.
V opravené budově čeká návštěvníky v několika patrech unikátní podívaná. Rodina Pokorných si totiž při tvorbě jednotlivých vitrín dala opravdu záležet. Diorámy s uniformovanými figurínami vojáků vás tak vtáhnou třeba do bitvy o Anglii, o Itálii, přiblíží osvobozování Ostravy nebo se nachomýtnete k náletu v protileteckém krytu.
Vojenské muzeum je otevřeno každý den v týdnu od 11 do 18 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
