Novoborské muzeum je nejstarším sklářským muzeem u nás. Jeho chloubou je malované sklo
Město Nový Bor v Libereckém kraji je se sklem spojené od vrcholného středověku, kdy zde vznikaly lesní sklárny. Když začalo docházet dřevo na topení v pecích, přešli místní skláři od prvovýroby k zušlechťování skla. A právě v Novém Boru se nachází nejstarší muzeum věnované sklářství. S rokem založení 1893 je druhým nestarším sklářským muzeem na světě po italském Muzeu skla na ostrově Murano.
Do roku 1953 sídlilo muzeum v budově místní radnice. O jeho vznik se za podpory radních zasloužil Odborný svaz sklářského dělnictva. Z původních dvou místností se postupně rozrůstalo, a tak časem byly třeba nové prostory. Ty muzeum našlo naproti radnici v domě čp. 105 postaveném v roce 1804, jak dokládá letopočet na mohutném pískovcovém portálu, kde je vyobrazena také námořnická kotva. „Tento typ domu byl typický pro obchodníky se sklem, ta kotva je symbol zámořského obchodu,“ vysvětluje ředitelka muzea Petra Ajšmanová.
V přízemí historického domu je expozice malovaného skla, která představuje to nejlepší, čím se novoborské muzeum může pochlubit. Zaujme například vitrína s exponáty z dílny Friedricha Egermanna, což byl významný borský občan, malíř skla, vynálezce různých sklářských technik a také obchodník. V expozici jsou i vázy nebývalých rozměrů. „Novoborští malíři skla patřili mezi ty nejlepší ve světovém měřítku, což dokládají třeba dvě vázy podle vzoru Alfonse Muchy,“ podotýká Petra Ajšmanová.
Zajímavostí, kterými se novoborské muzeum skla může pochlubit, je celá řada. Expozice nejsou rozděleny chronologicky, ale podle technik zpracování skla. Kromě malovaného skla je tam i sklo hutně zdobené, ryté i broušené. Ke každé technologii navíc patří i příslušná dobová dílna, přičemž ty současné, které na Novoborsku fungují, se od těch původních příliš neliší.
Letošní 130. výročí založení muzea pak připomíná výstava The Best Of 2013–2023 instalovaná v přístavbě a sklepení historické budovy, kde je k vidění výběr z přírůstků muzejních sbírek za posledních deset let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
