O mikulovskou jeskyni Na Turoldu se musí turisté dělit se vzácnými vrápenci

„Zpřístupnili jsme trasu dlouhou zhruba 250 metrů. Hlavně návštěvníky provázíme částmi, které nejsou nebezpečné a zároveň jsou velmi atraktivní. Nejhezčím místem v jeskyni je Jezerní dóm s jezírkem se smaragdově zelenou vodou. Co se týká krápníků, máme jich u nás v jeskyni míň, ale návštěvníci je samozřejmě uvidí také,“ prozrazuje vedoucí jeskyně Jiří Kolařík.

Jeskyně je výjimečná také tím, že je největším zimovištěm ohroženého vrápence malého na jižní Moravě. „V létě v jeskyni nejsou, jen občas se tam objeví nějaký k ránu. Schovává se ale zpravidla v částech, kam návštěvníci nechodí. Právě kvůli vrápencům mohou být jeskyně otevřené jen od dubna do zhruba poloviny listopadu. Přes zimu necháváme jeskyni spícím netopýrům,“ dodává Kolařík.

V podzemních prostorách je velmi stabilní teplota. Pohybuje se zpravidla v rozmezí 7,1 - 9,1 stupni, voda v jezerech má asi 6 stupňů. I průvodci jsou proto vybavení zimními bundami. Musí mít také dobrou fyzičku a relativně fit musí být i sami návštěvníci. Absolvovat jednu prohlídku jeskyně totiž znamená zdolat 340 schodů. „Nedá se ale říct, že je návštěva jeskyně náročná. Chodí nám sem bez problémů i více než osmdesátileté babičky a na druhou stranu si někteří čtyřicátníci stěžují,“ popisuje průvodce.

Jehličková výzdoba|foto: Petr Zajíček

Mikulovští jeskyňáři už teď plánují, že by v budoucnu zpřístupnili i další prostory pod Turoldem. Zájem o prohlídku mají už teď obrovský. „Po zpřístupnění jeskyní v roce 2004 bývala návštěvnosti asi 25 tisíc lidí za sezónu. Už loni jsme ale překročili hranici 35 tisíc návštěvníků a letos to vypadá podobně dobře,“ vypočítává Jiří Kolařík.