O mlýn v Chotči se stará sedmá generace Veselých. Historické stroje stále fungují
Tradiční české mlýny měly vždy krásnou atmosféru. Známe ji z mnoha pohádek a filmů. Ale ve vodním Mlýně u Veselých v Chotči u Prahy ji návštěvníci mohou zažít dodnes. A dokonce se můžete podívat, jak se mele obilí přímo na původním mlynářském zařízení z 30. let minulého století.
Chotečský mlýn býval součástí Staré mlýnské cesty podél Radotínského potoka. Ještě na přelomu 19. a 20. století jeho břehy lemovalo přibližně 20 vodních mlýnů. Mlýn u Veselých je přitom jedním z mála, které se v této oblasti dochovaly.
První zmínka o zdejším mlýnu pochází z roku 1666. O sto let později ho koupil Václav I. Veselý s manželkou Františkou. A tak vznikla rodinná tradice mlýna, kterému se později začalo říkat Mlýn u Veselých.
Hned u vstupu můžete vidět původní obrovská kamenná mlýnská kola. „Kamenné složení tu bylo až do roku 1910. V tom roce děda instaloval už takovou technologii, díky které se obilí dodnes rozemílá na válcových stolicích,“ vzpomíná současný mlynář Zdeněk Veselý.
Rodina Veselých areál postupně rozšiřovala a modernizovala. V roce 1927 proběhla elektrifikace Chotče a s ní i mlýna. O čtyři roky později u mlýna vyrostla pekárna, kde se pekl chleba pro celé okolí. V roce 1935 byl pro posílení pohonu nainstalován elektromotor a v roce 1942 vodní kolo na vrchní vodu nahradila Francisova turbína, která stroje pohání dodnes.
Obilí mele už sedmá generace Veselých
Po roce 1989 se mlýn v Chotči vrátil rodině zpátky a mlynářské řemeslo dnes udržuje už sedmá generace rodiny Veselých. Bylo přesto potřeba opravit nejen samotné budovy, ale i technologie. Pekárna se bohužel nedochovala. Po více jak 40 letech se ve mlýně u Veselých opět umlela pšenice v roce 1992. K mlýnské usedlosti patří vodní nádrž s náhonem a jezem, hospodářské budovy s přilehlými pozemky, asi tři hektary polí, jeden a půl hektaru lesa a obytná budova.
A jak tu dnešní generace Veselých žije? „Snažíme se udržet naše žití v souladu s tradicí života na mlýnské usedlosti a to úsilím všech, kteří tu žijeme. Ostatně zasazení mlýna do přírodní scenérie, barokní budova a provozuschopná technologie z první poloviny 20. století jsou krásnou vzpomínkou na mlynářské řemeslo a um našich předků,“ říká Zdeněk Veselý.
V Mlýně u Veselých se dochoval ucelený komplex mlýnských strojů a zařízení. Proces mletí je rozprostřený přes dvě patra. Obilí se v přízemí vsype do příjmového zásobníku a výtahem putuje do druhého patra na čištění. Obilí zde stále cirkuluje, vyčištěné se slaňuje na mlecí stolice v prvním patře a pokračuje do filtrů a míchačky. Úchvatná je původní Francisova turbína. Ve strojovně hřídelí roztáčí transmisi, která hnací sílu převádí na všechny ostatní stroje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Armáda je zoufalejší, než Kreml přiznává. Rusové mají odevzdat soukromé zbraně, popisuje expert
-
Na 11 místech v Česku padly teplotní rekordy. Pak přišly silné bouřky, v Praze na dva lidi spadl strom
-
Náhlý záblesk hlubších věcí. Hlavní cenu z Varů si veze filmová esej, diváckou anketu ovládly Vlny
-
ŽIVĚ: Nizozemsko prohrává ve čtvrtfinále Eura s Tureckem, Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos