O pojmenování Fidlova kopce a hory Jedová

Hora Jedová leží zhruba čtrnáct kilometrů na severovýchod od Olomouce a její jméno zřejmě nemá nic společného se slovem jed ve smyslu „látka, která škodí tělu“. Motivací názvu této hory je s velkou pravděpodobností název stromu jedle. To je strom, který se ve středověku v Nízkém Jeseníku vyskytoval spolu s bukem opravdu velice hojně. Výsadba smrků jako monokultury byla tehdy něčím zcela neznámým a právě jedle, krásný, dlouhověký a často hodně vysoký strom byly zřejmě dominantou i toho horského hřebene, na který se díváme z Olomouce. Starší podoba názvu té nejnápadnější hory zněla asi Jedlová.

A druhý pěkný kopec, který vidívám z mostu přes Moravu na Envelopě, je Fidlův kopec. Tady máme evidentně odraz někdejšího vlastnického vztahu určité osoby k pozemkům, které se na tom kopci rozkládaly. Dokládá to i německý ekvivalent jména Fidlův kopec ze starých map, totiž Fidelhübel. Celá ta horská plošina, na které je dnes vojenský prostor, byla v minulosti osídlená Němci – přímo pod kopcem byla vesnice Haslicht, česky Varhošť, kde onen Fidla nejspíš bydlel. Mezi příjmeními a jmény osob je úzký vztah a v minulosti byl ještě užší – dá se předpokládat, že příjmení Fidla má základ v nějakém křestním jménu, nejspíš Fidel. A když víme, že od 18. století byl mezi Němci velmi ctěn jejich domácí mučedník Fidel ze Sigmaringy, můžeme od jména tohoto světce odvodit i jméno onoho Fidly z Oderských vrchů nad Olomoucí.