O pojmenování Fidlova kopce a hory Jedová

13. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy pohled na vrchol Jedové
0:00
/
0:00

Pátrání po možných variantách motivace pojmenování dvou kopců, které jsou nadohled z Olomouce, konkrétně Jedová a Fidlův kopec

Hora Jedová leží zhruba čtrnáct kilometrů na severovýchod od Olomouce a její jméno zřejmě nemá nic společného se slovem jed ve smyslu „látka, která škodí tělu“. Motivací názvu této hory je s velkou pravděpodobností název stromu jedle. To je strom, který se ve středověku v Nízkém Jeseníku vyskytoval spolu s bukem opravdu velice hojně. Výsadba smrků jako monokultury byla tehdy něčím zcela neznámým a právě jedle, krásný, dlouhověký a často hodně vysoký strom byly zřejmě dominantou i toho horského hřebene, na který se díváme z Olomouce. Starší podoba názvu té nejnápadnější hory zněla asi Jedlová.

A druhý pěkný kopec, který vidívám z mostu přes Moravu na Envelopě, je Fidlův kopec. Tady máme evidentně odraz někdejšího vlastnického vztahu určité osoby k pozemkům, které se na tom kopci rozkládaly. Dokládá to i německý ekvivalent jména Fidlův kopec ze starých map, totiž Fidelhübel. Celá ta horská plošina, na které je dnes vojenský prostor, byla v minulosti osídlená Němci – přímo pod kopcem byla vesnice Haslicht, česky Varhošť, kde onen Fidla nejspíš bydlel. Mezi příjmeními a jmény osob je úzký vztah a v minulosti byl ještě užší – dá se předpokládat, že příjmení Fidla má základ v nějakém křestním jménu, nejspíš Fidel. A když víme, že od 18. století byl mezi Němci velmi ctěn jejich domácí mučedník Fidel ze Sigmaringy, můžeme od jména tohoto světce odvodit i jméno onoho Fidly z Oderských vrchů nad Olomoucí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.