O Záchranné stanici v Lipci ví málokdo. Zraněná zvířata tam mají svůj klid

30. červen 2021

Záchranná stanice volně žijících zvířat Lipec na Pardubicku není tak známá, jako její dvě větší sousedky v Pasíčkách a v Zeleném Vendolí. Přesto stojí za zmínku. V posledním roce prošlo touto stanicí skoro čtyři sta zraněných zvířat.

Nejčastěji to jsou podle zakladatele Jana Kuchynky zpěvní ptáci, dravci, srnčata a další mláďata, která lidé nacházejí v přírodě, ale i ve městech. Nárůst zraněných zvířat vysvětluje tím, že člověk a divoká zvířata jsou nuceni žít ve stále větším sepětí. A to někdy nefunguje.  

Čápům lidi nevadí. Dravci jsou citlivější

Záchranná stanice volně žijících zvířat Lipec na Pardubicku není pro veřejnost otevřená. „K nám lidé nesmí. Zraněná zvířata potřebují klid. Ale mohu vás pozvat do obory ve Žlebech, kde máme zvířata, která se lidí nebojí. Třeba čápy nebo husy. U dravců je to horší. Když se dravec dostane se zraněním do stanice, nenávidí člověka, který mu z jeho pohledu ubližuje. Nakonec si zvykne alespoň na jednu osobu, která ho ošetřuje a krmí. Něco úplně jiného je odchov dravců v zajetí, kdy mládě bere člověka jako rodiče. A to vám můžeme ukázat v oboře Žleby,“ vysvětluje Jan Kuchynka.

Zámek, park i zvířata

Pokud zavítáte do Žlebů, můžete navštívit krásný zámek a park. Ten přejdete a dostanete se do obory, kde uvidíte bílé jeleny, což je rarita. V přírodě je nenajdete. Část obory je v Pardubickém, část ve Středočeském kraji.

„Krmení jelenů probíhá dvakrát denně. Otevřeno je o prázdninách každý den. Krmení a předvádění dravců uvidí návštěvníci ve dvanáct hodin a o půl čtvrté odpoledne, mimo pondělí,“ zve do Žlebů Kuchynka.

Proč si zakladatel záchranné stanice pochvaluje chytré telefony? Na která zvířata můžeme při odchytu sahat, a na která ne? Poslechněte si celou Radioporadnu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.