Obec, kde se narodil arcibiskup Vaňák

První písemná zpráva pochází z roku 1348, kdy patřil Anežce z Vojtěchova. Od roku 1382 byl součástí bouzovského panství, které od roku 1699 získal Řád německých rytířů.

Ve středu obce stojí malá kaplička archanděla Michaela s věží zvonice. Byla postavena v první polovině 19. století zřejmě na místě staré dřevěné zvoničky. Před ní stojí kamenný kříž. Za ní vidíme lesy na svahu údolí, v němž se Vojtěchov rozkládá.

„To je místo, kde se asi lidé scházeli. Sešli se tu také v roce 28. října 1918. Jak jsem se dočetl v kronice, toho dne nechal starosta vybubnovat, že vznikla Československá republika. Lidé se sešli u kapličky a měli proslovy. O týden později zasadili lípu svobody a odnesli obrazy mocnáře do Konice, kde je zřejmě spálili. Slavili pak každé výročí vzniku republiky a také výročí narození prvního prezidenta“, říká historik Ján Kadlec.

Vojtěchov - mohyla Presidentu osvoboditeli z roku 1936|foto: Ján Kadlec

Malá mohyla z bílých křemenů a v ní vsazená deska s nápisem: „Presidentu osvoboditeli“ byla odhalena 7. června 1936. Památná lípa svobody byla vysazena i při velké oslavě k 10. výročí ČSR 28. října 1928. Pamětní desku z černé žuly můžeme vidět na domě, kde se 29. června 1916 narodil Mons. ThDr. František Vaňák, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, který se zasloužil o obnovení teologické fakulty na univerzitě v Olomouci a také kněžského semináře.

Při svém bádání Ján Kadlec také zjistil, že v zápisech z obecní kroniky z 50. a 60. let se můžeme na několika místech dočíst, že zdejší obyvatelstvo zatvrzele trvá na své víře a nevěří výdobytkům moderní vědy.

V krasovém území najdeme vyvěračky a jeskyně, z jedné takové prý kdysi vyskočil chlupatý čert. Zlé mocnosti zmizely po zásahu poustevníka. Od té doby se místu říkalo Svěcená díra. Více o zdejších pověstech, památkách a jejich příbězích se dozvíte v pravidelném cyklu Němí svědci historie v pondělí 5. května.