Obří skokanský můstek Mamut v Harrachově mohou pokořit i turisté
Město skla a lyžování, tak se někdy přezdívá Harrachovu v západní části Krkonoš. Město v Libereckém kraji se chlubí nejstarší fungující sklárnou na světě. A také světovým unikátem – obřím skokanským můstkem pro lyžaře. Ten je dominantou Harrachova a přitahuje pohledy všech příchozích, včetně nelyžařů.
„Je to perla Harrachova, na kterou jsme všichni hrdí, protože těch můstků je na světě momentálně jenom pět,“ říká Stanislav Slavík z Harrachova, jehož rodina se skokům na lyžích věnuje. Původně bylo mamutích můstků celkem šest. Nejstarší ve Slovinsku, další v Německu, Rakousku, Norsku a v Americe. Na seznamu je díky harrachovskému můstku i Česká republika.
Mamut v Harrachově hostil v roce 2014 Mistrovství světa v letech na lyžích. „Dopadlo to tehdy tak napůl úspěšně. Samozřejmě mistr světa se vyhlásil, ale potom přišla větrná bouře, a tak se další den už neskákalo,“ vzpomíná Stanislav Slavík. Na lyžích skákal jeho tatínek, on sám a teď se skokům na lyžích věnují i jeho děti, dokonce i desetiletá dcera.
Můstek by potřeboval rekonstrukci
Podle jeho slov je harrachovský mamutí můstek stále „v provozu“, má to své ale. „Momentálně by se tu závodit nedalo, protože se propadla konstrukce dřevěného bubnu. A tak je nyní zapotřebí investice, aby se můstek znovu zprovoznil,“ tvrdí.
Skokanský můstek v Harrachově dostal jméno Mamut díky svým obřím rozměrům, není ale jediný na světě, který se takto jmenuje. „Mamut je takový mezinárodní název. Všude ve světě se těm můstkům říká Mamut, Šance a tak, takže to není náš výmysl, ale označení z lyžařské hantýrky,“ vysvětluje Stanislav Slavík.
Z centra Harrachova je to ke skokanskému můstku na Čertově hoře asi kilometr pohodovou procházkou. Pokud byste si ale chtěli pořádně protáhnout tělo, vyšlapejte všechny schody můstku až nahoru. Čeká vás jich kolem 600. Až vystoupáte na vrchol Mamutu, ocitnete se v nadmořské výšce kolem 900 metrů a celé město skla a lyžování uvidíte jako z rozhledny.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Cílem nesmí být vrchol, ale návrat. Na vrcholu je člověk teprve v polovině cesty, říká horolezec Jaroš
-
Sparta remizovala na úvod sezony s Jabloncem 1:1. Bod Pražanům zachraňoval Kuchta
-
Ministři EU se shodli na tvrdším přístupu k migraci. ‚Merz plní sliby, ale lidé mu nevěří,‘ říká Novotný
-
‚Šťastný jsem až teď.‘ Příběh Waltera Fischla, jeho falešného árijského původu a široké rodiny