Obyvatele Droždína ruší pravidelné zkoušky sirén, problém by měla vyřešit modernizace hlásičů

Jako jedno z mála město v Česku Olomouc lidi upozorňuje na zkoušku sirén. Intenzita sirény ale Jana Kubáčka a jeho rodinu z městské části Droždín výrazně obtěžuje. „Je to podle mě daleko za hranicí hygienické normy. Máme bohužel okna vlivem terénu přímo na úrovni sirén. Normálně nás terorizují, ale to není jen u nás. Znám podobnou situaci třeba v Lošově, říká Kubáček. Poledne každou první středu v měsíci tak pro něj znamenají problémy. „Psa schováváme do garáže, vnučka k nám nemůže přijet. Proč to nemůžou dělat v delších intervalech, třeba jednou za půl roku,“ zajímá se obyvatel, kterému se nelíbí, že sirény zkouší každý měsíc.

A to právě nejde, vysvětluje Jan Langr z olomouckého magistrátu. Je to dáno legislativou. Stejně jako v zahraničí. „V Rakousku je to třeba každou sobotu ve dvanáct hodin. V Německu může mít každý region zkoušku sirén nastavenu jinak. Na Slovensku se koná zkouška sirén každý druhý pátek v měsíci,“ přibližuje Langr.

Olomouc loni odstartovala největší výměnu varovného systému ve své novodobé historii. V Droždíně ale mají starou výkonnou sirénu na střeše hasičské zbrojnice. Město ale od minulého roku postupně nahrazuje starou techniku bezdrátovými digitálními hlásiči s reproduktory. Dává je na sloupy veřejného osvětlení. „Pokud budou mít umístěnu stávající sirénu, tak je to daleko víc rušivý prvek než menší akustická jednotka na sloupu veřejného osvětlení, a to i když ji má přímo před vlastním oknem. Výkon sirény je 1500 W, výkon jednotek na sloupech je 15 W. Je to stonásobně menší výkon, navíc je tam obrovská výhoda, že se dá individuálně pracovat s omezením výkonu u konkrétního hlásiče,“ dodává Langr.

Jan Kubáček vítá pro klid svůj i svých blízkých každé zlepšení. „Vítám s velikým povděkem, že se tím už někdo zabývá,“ uzavírá Kubáček.

V Droždíně se dočkají nového digitálního varovného systému na konci tohoto roku. Za systém v celé Olomouci včetně monitoringu hladin řek a přívalových dešťů město zaplatí 74 miliony korun. Většinu pokryla evropská dotace.