Ondrášov vznikl jako hornická osada, proslavila jej však minerálka
Ondrášov je dnes součástí Moravského Berouna. Vznikl jako hornická osada, ale dnes je proslulý zejména jako místo, kde pramení známá kyselka. A také tudy procházela a dnes stále procházejí důležité dopravní komunikace.
Pravděpodobně ještě dříve, než samotný Ondrášov vznikl, procházela někde tudy prastará cesta vedoucí z Olomouce do Slezska. Tzv. Jívovská cesta je totiž zmiňována už k roku 1220. První zmínka o Ondrášově pak pochází z roku 1269. Jméno má obec údajně dle svého zakladatele Andrease, česky Ondráše, který mohl být prvním rychtářem či drobným vladykou kolonizujícím zdejší území. Podle odborníků však není vyloučeno, že už v době první zmínky stály v krajině kolem Ondrášova malé prospektorské osady, neboť tento kraj býval nesmírně bohatý na rudy. Ty se zde těžily už odpradávna. Část historiků podezřívá z jejich dobývání již Kelty, jiní zdejší prehistorickou těžbu připisují Germánům či prvním slovanským kmenům.
O historii samotné obce toho moc nevíme. Ve 14. století byla patrně již součástí šternberského panství. V kronice Moravského Berouna je zaznamenán příběh týkající se nejen stáří a vlastnictví obce, ale i objevení zdejších minerálních pramenů. V roce 1906prý byla tehdejším majitelem zřídla Anthonem Kothnym zbořena stará budova nad jedním z pramenů, nazývaným tehdy Josefův.
Při této práci byly v základech zdiva studny nalezeny dvě kovové desky, údajně ze 13. či 14. století. Z překladu latinského nápisu na nich se dovídáme, že u cesty ze Šternberka do Opavy našel prý jakýsi kočí studánku s vodou, která mu velmi chutnala. Tato voda byla tehdejším majitelem panství Štěpánem ze Šternberka prohlášena za léčivou a obyvatelé celého okolí měli právo tuto vodu čerpati bezplatně.
Nápis na druhé desce pak dokonce uvádí, že, „v roce 1260 byl už prý tento pramen objeven Zdeslavem ze Šternberka a studánka upravena tak, aby voda mohla býti čerpána. Obyvatelstvo celého okolí pilo tuto osvěžující vodu, protože měla léčivé účinky proti mnoha nemocem.“
Víme, že ještě v roce 1350 byla studna obnovena a upravena. Nová studna pak byla vykopána a vyztužena dřevem v roce 1663. Další úpravy následovaly i příštích staletích, vždy však bylo zajištěno, aby vodu bylo možné volně nabrat k potřebě lidí žijících v okolních domech.
Od roku 1588 se Ondrášov uvádí jako součást držav města Moravského Berouna. Už v roce 1600 se zde uvádí také zákupní rychta. Po třicetileté válce zanikly zdejší doly a obyvatelé se živili zemědělstvím a také domácí textilní produkcí. To už panství patřilo Lichtenštejnům. Z poloviny 18. století se zachoval projekt výstavby lázeňské budovy v Ondrášově v režii vrchnosti. Zda byl realizován, však není jasné.
Lázně zde však později skutečně vznikly, ale až v 19. století, kdy zde bylo dokonce 50 lázeňských lůžek. V roce 1879 byl objeven další pramen nazvaný Marie Terezie. To už kolem pramenů vedla císařská silnice i železnice z Olomouce do Bruntálu a Krnova, dokončená v roce 1872. V Ondrášově vzniklo také nádraží pro Moravský Beroun a odsud vyjížděla od roku 1898 úzkorozchodná železnice do Dvorců. Zanikla však už v roce 1937.
Ondrášov je dnes spíše malou rekreační osadou, které dominuje stáčírna minerálky. Přesto se tato obec nesmazatelně zapsala do historie zdejšího kraje a stojí alespoň za krátkou zastávku. A minerálku zde kousek od železničního přejezdu můžete, jak Šternberkové nařídili, dodnes zdarma ochutnat v krásně zdobeném prameništi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
