Ondrášov vznikl jako hornická osada, proslavila jej však minerálka
Ondrášov je dnes součástí Moravského Berouna. Vznikl jako hornická osada, ale dnes je proslulý zejména jako místo, kde pramení známá kyselka. A také tudy procházela a dnes stále procházejí důležité dopravní komunikace.
Pravděpodobně ještě dříve, než samotný Ondrášov vznikl, procházela někde tudy prastará cesta vedoucí z Olomouce do Slezska. Tzv. Jívovská cesta je totiž zmiňována už k roku 1220. První zmínka o Ondrášově pak pochází z roku 1269. Jméno má obec údajně dle svého zakladatele Andrease, česky Ondráše, který mohl být prvním rychtářem či drobným vladykou kolonizujícím zdejší území. Podle odborníků však není vyloučeno, že už v době první zmínky stály v krajině kolem Ondrášova malé prospektorské osady, neboť tento kraj býval nesmírně bohatý na rudy. Ty se zde těžily už odpradávna. Část historiků podezřívá z jejich dobývání již Kelty, jiní zdejší prehistorickou těžbu připisují Germánům či prvním slovanským kmenům.
O historii samotné obce toho moc nevíme. Ve 14. století byla patrně již součástí šternberského panství. V kronice Moravského Berouna je zaznamenán příběh týkající se nejen stáří a vlastnictví obce, ale i objevení zdejších minerálních pramenů. V roce 1906prý byla tehdejším majitelem zřídla Anthonem Kothnym zbořena stará budova nad jedním z pramenů, nazývaným tehdy Josefův.
Při této práci byly v základech zdiva studny nalezeny dvě kovové desky, údajně ze 13. či 14. století. Z překladu latinského nápisu na nich se dovídáme, že u cesty ze Šternberka do Opavy našel prý jakýsi kočí studánku s vodou, která mu velmi chutnala. Tato voda byla tehdejším majitelem panství Štěpánem ze Šternberka prohlášena za léčivou a obyvatelé celého okolí měli právo tuto vodu čerpati bezplatně.
Nápis na druhé desce pak dokonce uvádí, že, „v roce 1260 byl už prý tento pramen objeven Zdeslavem ze Šternberka a studánka upravena tak, aby voda mohla býti čerpána. Obyvatelstvo celého okolí pilo tuto osvěžující vodu, protože měla léčivé účinky proti mnoha nemocem.“
Víme, že ještě v roce 1350 byla studna obnovena a upravena. Nová studna pak byla vykopána a vyztužena dřevem v roce 1663. Další úpravy následovaly i příštích staletích, vždy však bylo zajištěno, aby vodu bylo možné volně nabrat k potřebě lidí žijících v okolních domech.
Od roku 1588 se Ondrášov uvádí jako součást držav města Moravského Berouna. Už v roce 1600 se zde uvádí také zákupní rychta. Po třicetileté válce zanikly zdejší doly a obyvatelé se živili zemědělstvím a také domácí textilní produkcí. To už panství patřilo Lichtenštejnům. Z poloviny 18. století se zachoval projekt výstavby lázeňské budovy v Ondrášově v režii vrchnosti. Zda byl realizován, však není jasné.
Lázně zde však později skutečně vznikly, ale až v 19. století, kdy zde bylo dokonce 50 lázeňských lůžek. V roce 1879 byl objeven další pramen nazvaný Marie Terezie. To už kolem pramenů vedla císařská silnice i železnice z Olomouce do Bruntálu a Krnova, dokončená v roce 1872. V Ondrášově vzniklo také nádraží pro Moravský Beroun a odsud vyjížděla od roku 1898 úzkorozchodná železnice do Dvorců. Zanikla však už v roce 1937.
Ondrášov je dnes spíše malou rekreační osadou, které dominuje stáčírna minerálky. Přesto se tato obec nesmazatelně zapsala do historie zdejšího kraje a stojí alespoň za krátkou zastávku. A minerálku zde kousek od železničního přejezdu můžete, jak Šternberkové nařídili, dodnes zdarma ochutnat v krásně zdobeném prameništi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.