Památky a příběhy 28. října

V pamětní knize Litovle se dočteme, že zpráva zde způsobila radostné vzrušení. Obyvatelstvu ji oznámila městská rada, jak bylo zvykem, bubnováním, a hned nato bylo náměstí plné lidí, kteří živě rokovali, blahopřáli si a vojáci strhávali rakouské odznaky ze stejnokrojů. Vládu převzal Okresní národní výbor, v němž se sešli zdejší politické strany, každá byla zastoupena třemi členy. Výbor tvořili Česká státoprávní demokracie, Lidová strana, Sociální demokracie, Strana živnostníků a Agrárníci.

Slavnostní uvítání nové republiky se odehrávalo v obcích s převažujícím českým obyvatelstvem. Ve Šternberku, Uničově, Šumperku obyvatelstvo vyjadřovalo výrazný nesouhlas a dokonce někde bylo povoláno a zasahovalo i vojsko.

Slavilo se ovšem nejen v českých městech, ale i na malých vesnicích. Hned po obdržení zprávy nechal svolat obecním bubnem starosta Josef Poles ve Vojtěchově na Konicku občany ke kapličce. Za týden se pak vlastenci z Vojtěchova sešli k velké oslavě. Průvod nesl do města Konice všechny obrazy císařské a královské rodiny ku spálení. V obecní kronice Čechovic se zase dočteme, že slavnosti byly ukončeny přednáškou v hostinci Na Žofíně, kde pan učitel přednášel o tom, jak nás Habsburkové tři sta let utiskovali.

Jak je patrné, se vznikem republiky nastala potřeba nových symbolů. Začaly se stavět pomníky obětem války a také sochy, busty a pamětní desky zpodobňující prvního prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka. Spousta z nich ovšem měla v průběhu dvacátého století velmi pohnutý osud. Příkladem může být jedna z prvních takových bust, která byla odhalena v obci Loučka na Litovelsku v létě roku 1919. Protože hrozilo, že bude okupanty odstraněna a zničena, Sokolové jej spolu s pomníkem obětem války rozebrali a Masaryka ukryli do obecní studny. V červenci 1945 byla busta vyzdvižena a dána na původní místo, o což se opět zasloužili místní Sokolové. Pomník si v Loučce můžeme prohlédnout dodnes.

Pomník na Žižkově náměstí v Olomouci|foto: Aleš Spurný

Velmi spletitý osud má velký pomník T. G. M. v Olomouci. Už v roce 1928 vznikl Sbor pro zbudování pomníku Národního osvobození a presidenta Masaryka. Jenomže byly potíže s místem a scházel také natolik výrazný návrh, který by uspěl. V roce 1937 se našlo vhodné místo před právě dokončenou budovou Velitelství IV. armádního sboru na dnešním Žižkově náměstí. V soutěži zvítězil Vincenc Makovský. Sedm metrů vysoký podstavec se sochou vysokou čtyři metry měl být odhalen 28. října 1938.

Jenže do té doby se stihl postavit pouze pylon. Druhý termín byl stanoven na Masarykovo výročí narození 7. října 1939. Jenže v nové situaci se před okupací se socha nestihla instalovat a za okupace byla zničena. Další iniciativa pro vybudování pomníku se objevila ihned po osvobození v roce 1945. V roce 1947 byl vybetonován a obložen podstavec. Slavnostní odhalení v předvečer výročí vzniku republiky 27. října 1948 se již bez tehdejších státních představitelů. S nástupem nového režimu se prvorepublikový symbol se po převratu do nové politické situace opět nehodil, a tak byl jedné dubnové noci 1953 za pomoci těžké techniky odstraněn.

Jeden z prvních pomníků Masarykovi z roku 1919 v obci Loučka u Litovle|foto: Ján Kadlec

Dne 4. ledna 1990 byla ustavena komise Městského národního výboru, v roce 1992 začaly práce na stavbě pylonu a stejně jako před druhým odhalením se práce nestihly k datu výročí vzniku republiky a nový termín byl stanoven na narozeniny Tomáše Garriguea Masaryka 7. března 1993. Odhalen byl za přítomnosti prezidenta Václava Havla, který tu měl jeden z prvních projevů po rozdělení státu a vzniku samostatné České republiky. Dodatečně byla do podstavce 14. září téhož roku uložena prsť z míst, kde bojovali legionáři.

Na Žižkově náměstí si pomník můžete prohlédnout třeba při sváteční procházce. O těchto příbězích a památkách jsme si povídali v pravidelném pondělním cyklu Němí svědci historie a také v našem speciálním svátečním programu 28. října.