Panna v kámen zakletá. Tak vypadá menhir v zahradě regionálního muzea v Žatci
Každé pravidlo má svou výjimku. A platí to i v případě menhiru v zahradě Regionálního muzea v Žatci. Slovo menhir pochází z bretonštiny a je složené ze dvou slov. Men je výraz pro kámen a hir znamená dlouhý. Menhir Zakletá panna druhý význam popírá, není totiž nijak zvlášť vysoký. Jeho větší část je navíc zapuštěna do země.
Kámen stával původně v polích, u odbočky ze silnice mezi Chomutovem a Louny na Malnice. Už katastrální mapa z roku 1843 označovala toto místo jako Bei dem Stein – tedy U kamene.
I k tomuto menhiru se samozřejmě váže pověst. Je o sedlákovi, kterému se kámen zalíbil a chtěl si z něj udělat sedátko u svého statku. Kámen tedy se značnou námahou zvedl a odvezl domů. Jenže v noci se k tajemnému kameni seběhli všichni psi a žalostně vyli, krávy ze statku začaly údajně dojit mléko s krví, což se opakovalo po několik dnů i nocí. Nakonec sedlák vrátil kámen na původní místo a nepříjemné jevy ustaly.
Průzkum Zakleté panny
Menhiry měly pro naše předky velký význam. Jak jinak si vysvětlit, že byli ochotni vláčet se s obrovskými kameny na značné vzdálenosti a ještě je na určitých místech vztyčovat. Jestli jde o jakési akupunkturní body zachycující dráhy zemské energie, objekty prvotních astronomických bádání nebo rituální místa, to se mohou dnešní vědci i záhadologové jen dohadovat.
Nicméně právě linka mezi Zakletou pannou vyznačuje na původním místě společně s dalším menhirem – Kamennou pannou u Rakovníka přesně linii poledníku. Je to jen náhoda?
Josef Ladislav Píč (1847–1911), historik a spoluzakladatel české archeologie, kustod prehistorické sbírky tehdejšího Musea království Českého, dnešního Národního muzea, požádal badatele Josefa Faktora o podrobný průzkum. Výsledkem bylo zjištění, že kámen nestojí na původním místě, ale skutečně byl uměle vztyčen člověkem.
Po druhé světové válce měli lidé jiné starosti, a tak byl menhir nakonec posunut blíž k silnici, natřen vápnem a začal sloužit jako patník. V roce 1982 už nesloužil ani tomu, jen se povaloval v příkopu. Až v listopadu 1986 ho převezli do Regionálního muzea v Žatci.
Muzejníci ho instalovali na zahradě. A tam je jemná a křehká, 135 centimetrů vysoká Zakletá panna k vidění dodnes. Vyjící psi se k menhiru v noci nesbíhají, takže tajemné síly nejspíš ocenily snahu zachránit kámen před zneuctěním nebo dokonce zničením a odpustily tento přesun. O původním významu menhiru se znovu můžeme jen dohadovat. Ale i to je součást kouzla menhirů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Lepší pozice Ukrajiny a Putin v úzkých. Pokud Rusko na příměří nekývne, může přijít tvrdý nátlak
-
Sto tisíc za pomoc s digitálním stavebním řízením? Kulhánek odměnil ‚zapůjčeného‘ náměstka Trpkoše
-
Ztracená atomovka. Američané ji v 60. letech lovili tři měsíce, jiné bomby se ale nenašly nikdy
-
Stát chce vědět, které weby jste navštívili. ‚Snížíme tím zásah do soukromí,‘ tvrdí vnitro